KONTROLA VÝROBY
Bez ohledu na to, co si vyberete, Metrohm na- bízí správné řešení pro řešení vašich problémů, ať už v laboratoři nebo přímo v procesu. Dovolujeme si vás pozvat k osobnímu setkání a seznámení se s procesními i laboratorními technologiemi Metrohm v naší expozici na veletrzích LABOREXPO a PROCESEXPO 2024 ve dnech 5. a 6. června v Hale 1 areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Metrohm Česká republika s.r.o.,
Vzdálenost mezi procesním analyzátorem a místem odběru vzorku může být značná. Například s analyzátorem 2060 NIR/Raman Analyzer je možné monitorovat až pět vzorko- vacích bodů pomocí blízkého infračerveného záření (NIR) nebo Ramanovského zařízení v místech vzdálených stovky metrů od ana- lyzátoru. Toto nastavení lze snadno propojit pomocí optických vláken s nízkou disperzí, což umožňuje bezproblémové spojení bodu vzorku s přístrojem. In-line senzory jsou také nezávislé na pro- storových omezeních. Například pH senzory ProTrode (ProTrade pH sensors) lze přímo namontovat do potrubí, reaktorů nebo nádrží.
Integrovaný konektor senzoru VarioPin (Vario- Pin sensor) zajistí spolehlivý přenos signálu ze senzoru do procesního analyzátoru 2060 (2060 Process Analyzer) nebo do vysílače umístěného jinde v objektu. Závěr Je zřejmé, že jak procesní, tak laboratorní tech- nologie hrají v průmyslovém světě zásadní roli – každá má své vlastní výhody v závislosti na situaci. Rozhodnutí, zda implementovat jednu před druhou, závisí na specifických potřebách a okolnostech každého závodu. Laboratorní přístroje nejsou lepší než procesní analyzátory a naopak. Každý případ použití je jedinečný.
Ing. Peter BARATH, Ph.D., peter.barath@metrohm.cz, www.metrohm.cz
FOTOCHEMIE
SVĚTLEM SPOUŠTĚNÁ CHEMIE V JEDINÉ MOLEKULE Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapi- tolu výzkumu v oblasti fotochemie. Obr.: Grafické znázornění tautomerizace
V budoucnosti by tato metoda mohla sloužit k provádění fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul, a tak třeba spojovat molekuly do nanostruktur s novými vlast- nostmi, které najdou aplikace v optoelektronice a nanotechnologiích. V přírodě i průmyslu jsou fotochemické reakce běžně přítomny a stojí například za schopností oka registrovat světlo nebo za reakcemi vedoucími ke spojení molekul do řetízků (polymerů), která mimo jiné nachází využití v 3D tisku. Ve všech těchto případech ale se světlem zároveň reaguje velké množství molekul, což komplikuje využití fotochemie v oblasti nanosvěta. „ Od složitých pokusů alchymistů a empirických poznatků pozdějších chemiků jsme se konečně dostali k přímému experimentálnímu zobra- zení a řízení mechanismů stojících za spoustou chemických reakcí spouštěných světlem, které se vyskytují jak v přírodě, tak v chemickém průmyslu, “ komentuje úspěch Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR. Právě jeho teoretické výpočty napomohly k interpretaci výsledků týmu experimentátorů Guillauma Schully z francouzského Centre national de la recherche scientifique (CNRS) ve Štrasburku ve výzkumu vedeném Annou Rosławskou, která nyní působí v Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu.
Interakce světla a hmoty: co se děje mezi fotonem a jedinou molekulou Mezinárodní tým využil pro spuštění chemické reakce v izolované molekule schopnost hrotu skenovacího tunelového mikroskopu (STM) koncentrovat světlo na atomární úroveň. Tyto speciální hroty fungují podobně jako běžné televizní antény s tím rozdílem, že namísto rádiových vln interagují se světlem, které vedou na atomárně ostrou špičku. Špička potom může být použita jako svítilna atomárních rozměrů, tedy rozměrů přibližně stokrát menších, než je vlnová délka světla. Vědcům se touto technikou podařilo soustře- dit světlo do objemu srovnatelného s velikostí jedné molekuly, a navíc pohybem hrotu nad různými částmi molekuly ovlivňovat její che- mickou stavbu. Mezinárodnímu týmu se povedlo při kryogen- ních teplotách touto technikou vyvolat v mole- kule společný pohyb dvou protonů – rychlost
a výsledný stav jevu nazývaného tautomerizace navíc řídili pomocí změn vlnové délky světla a pohybu hrotu. Hrot mikroskopu nejen světlo sbírá, ale také vysílá, takže při rastrování vědci získávají z každého bodu informaci, kolik světla z molekuly vychází a jaké barvy jsou ve vyzářeném světle zastoupeny. Na základě těchto poznatků pak vědci vy- hodnocovali průběh tautomerizace. Popsaná metoda přináší detailní pohled na interakci světla s molekulou ftalocyaninu, který světlo silně absorbuje a používá se jako barvivo pro plasty nebo textil. Odkaz na publikaci: Rosławska A., Kaiser K., Romeo M. et al., Submolecular-scale control of phototautomerization. Nat. Nanotechnol. (2024). https://www.nature.com/articles/ s41565-024-01622-4 Ing. Tomáš NEUMAN, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, neuman@fzu.cz
28
CHEMAGAZÍN • 2 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease