NOVINKY Z CHEMIE
úpravny vody v závislosti na vodním zdroji a po- užité technologii z kohoutkové vody odstranit 70 až 83 % těchto mikroplastových částic. „ Ke sledování účinnosti filtrace je zavedeno sledování zákalu vody po filtraci s velmi přísným limitem. Dostatečná účinnost filtrace zajišťuje i minimalizaci průniku plastových částic do pit- né vody. Účinná filtrace vody odstraní jak mikro- plasty, tak ostatní nerozpuštěné částice, “ říká RNDr. Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka ko- munikace skupiny Veolia ČR , a dodává: „ V pitné vodě představují mikroplasty marginální část expozice člověka. Podle WHO (Světové zdravot- nické organizace) představují plastové částice v pitné vodě menší riziko než třeba bakterie nebo viry. “ Mikroplasty zatím nejsou jen ve školních osnovách Mikroplasty sice v České republice nejsou neznámým tématem, ale mimo odborné kruhy a vědeckou diskuzi o problému zatím širší ve- řejná debata neprobíhá. Většina obyvatel o něm nic neví nebo se o něj nezajímá. Stejně tak se o všudypřítomných mikroplastech většinou nedo- zvídají ani děti ve škole. O změnu k lepšímu se v tomto ohledu intenzivně snaží Vzdělávací cent- rum TEREZA , které se problematice mikroplastů věnuje v rámci mezinárodního programu Bada- telé ve více než třech desítkách českých škol. „ Pro učitele je to často úplně nové a neznámé téma, se kterým nemají ve výuce zkušenost. A to se snažíme změnit, “ říká Jan Blažek ze vzdě- lávacího centra TEREZA a manažer programu Badatelé, který na obsahové i metodické pří- pravě úzce spolupracuje s odbornou vědeckou obcí. Pro školy společně navrhli speciální filtrační sety a vypracovali metodiku pro vlastní výzkumy. Dosavadní výsledky projektu jsou povzbudi- vé. „ Školy se zapojují do projektů, při kterých děti zkoumají mikroplasty pomocí mikroskopů na vlastních vzorcích vody. Potvrzuje se nám, že pokud dokážeme tento zdánlivě neviditelný problém zviditelnit, tedy názorně ukázat žákům, jak mikroplasty vypadají, roste jejich motivace se problémem zabývat. Až když si uvědomí, že tento problém je skutečně reálný, mohou pře- mýšlet nad tím, jak se do jeho řešení zapojit. “ V případě mikroplastů je podle jeho slov řeše- ním právě změna chování: „ Když budeme v pit- ném režimu preferovat kohoutkovou vodu před balenou, šetříme naše tělo od mikroplastů, še- tříme peníze a zároveň vytváříme méně plasto- vého odpadu, z kterého by se při rozkladu ná- sledně uvolňovaly do přírody další mikroplasty. “ » www.terezanet.cz
vodu, by mohlo být nečekaně jednoduché. Jak uvádí časopis ACS' Environmental Science & Technology Letters , převaření a následné filtrová- ní kohoutkové vody obsahující vápník by mohlo pomoci odstranit téměř 90 % přítomných nano- a mikroplastů. Kontaminace vodních zdrojů nano- a mikro- plasty (NMP), jejichž průměr je od jedné tisí- ciny milimetru až po 5 milimetrů, nám stále více znepříjemňuje život. Bude tedy zapotřebí nasadit jednoduché a levné metody, které by pomohly podstatně snížit spotřebu plastů naší společností. Účinky částic, jež se z nich uvolňují, na lidské zdraví jsou nadále předmětem zkoumání. Sou- časné studie naznačují, že jejich požití by mohlo mít vliv na střevní mikrobiom. Již víme, že některé pokročilé systémy filtrace pitné vody zachycují NMP. Zhanjun Li, Eddy Zeng a jejich kolegové zjišťovali, zda by běžné převaření kohoutkové vody doplněné filtrací mohlo být účinnou meto- dou, která by z ní pomohla odstranit NMP. Výzkumníci odebrali vzorky tvrdé vody z vo- dovodu v čínském Kantonu a přidali do nich různá množství NMP. Vzorky převařili po dobu pěti minut a nechali je vychladnout. Poté tým změřil obsah volně plovoucích plastů. Převaře- ním tvrdé vody, která je bohatá na minerály, se přirozeně vytvoří bělavá látka, dobře známý ob- těžující „vodní kámen“, což je uhličitan vápenatý (CaCO 3 ). Výsledky těchto pokusů ukázaly, že s rostoucí teplotou vody CaCO 3 vytváří inkrusty neboli krystalické struktury, které obalují plastové částice. Zeng říká, že časem se tyto inkrustanty vytvářely jako typický vodní kámen a v té chvíli je bylo možné odstranit a s nimi i NMP. Navrhuje, že zbývající inkrustanty plovoucí ve vodě by mohly být odstraněny přelitím vody přes jednoduchý fil- tr, jako je například kávový filtr. Při testech se účinek enkapsulace projevil vý- razněji v tvrdé vodě. Ve vzorku obsahujícím 300 miligramů CaCO 3 na litr vody bylo po převa- ření odstraněno až 90 % volně plovoucích částic MNP. Avšak i ve vzorcích měkké vody (s koncen- trací méně než 60 miligramů CaCO 3 na litr) se převařením odstranilo přibližně 25 % NMP částic. Podle vědců by tato práce mohla poskytnout ná- vod na jednoduchou, ale účinnou metodu, jak se zbavit částic NMP v kohoutkové vodě používané na vaření a ke konzumaci. » https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs. estlett.4c00081
MIKROPLASTY JSOU VŠUDE, OVLIVNIT MŮŽEME TO, KOLIK JICH VYPIJEME Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky, které vznikají rozkladem plastů. Jejich výskyt už byl potvrzen doslova všude – v oblečení, ve vodě, v potravě, ve vzduchu. Je proto logické, že se různými cestami dostávají i přímo do lidského těla. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) člověk za jediný týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. S celkovou hmotností 4–5 gramů toto množství odpovídá přibližně velikosti kre- ditní karty. A i když podle dosavadních vědec- kých poznatků není pravděpodobné, že by lidské tělo absorbovalo mikroplasty větší než 150 mi- krometrů, šance, že naše tělo absorbuje menší mikroplastové částice, by mohla být vyšší. Podle vědců je třeba brát v úvahu fakt, že ač samotné mikroplasty nemusejí být škodlivé, mohou sloužit jako nosiče nebezpečných chemikálií používa- ných při výrobě plastů. ”Mikro“ není největší problém Mezi nejběžnější zdroje mikroplastů v potravě patří sůl, mořské plody a též voda a nápoje ba- lené v jednorázových PET lahvích. Paradoxem přitom je, že balená voda je mnohými laiky po- važovaná za bezpečnější alternativu k tomu, co teče z kohoutku. Balená voda byla i předmětem výzkumu, jehož výsledky publikovali jeho autoři začátkem ledna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences . Výzkumníci ze dvou ame- rických univerzit, Kolumbia a Rutgers, použili na zkoumání balené vody nově vyvinutou laserovou technologii, která dokáže identifikovat i úlomky plastů menší než jeden mikrometr. V litru ba- lené vody tří různých značek takto našli prů- měrně 240 000 plastových částeček a dospěli tak k závěru, že jejich počet v balené vodě může být 10 až 100násobně vyšší, než se původně předpokládalo. Až 90 % těchto částic klasifikovali jako nanoplasty. Vědci zároveň přišli s předpokladem, že nej- větším zdrojem nanoplastů v balené vodě jsou právě jednorázové PET nápojové lahve, ze kte- rých se drobné částečky plastu pravděpodobně ”odírají“ do vody při mechanickém stlačení lahve nebo opakovaném šroubování víčka. Filtrace kohoutkové vody má přísné limity Právě pitný režim se ukazuje jako jeden z nástrojů, kterými je možné příjem mikroplastů ovlivnit. Jednoduchou změnou spotřebitelského chování je možné snížit množství těch, které vy- pijeme. „ Přístup ke kvalitní pitné vodě má 96 % obyvatel České republiky, takže téměř každý spotřebitel má dnes možnost rozhodnout se, zda si vodu koupí v jednorázové PET lahvi, nebo použije kohoutkovou. Tuto možnost má i v pří- padě, že preferuje sycenou vodu nebo ochuce- né bublinkové nápoje. Není totiž nic jednoduš- šího a zároveň lacinějšího než si bublinky při- pravit doma, “ říká Michal Panis, manažer značky SodaStream , která je celosvětovým lídrem ve výrobě domácí perlivé vody s využitím právě ko- houtkové vody. Michal Panis poukazuje i na další důležitý aspekt tohoto přístupu. „ Pokud si perlivé nápoje připravujete doma, ročně ušetříte přírodu od od- padu z tisíců plastových lahví a plechovek. “ To, že kohoutková voda může být zdravější alterna- tivou vody balené, potvrdil i výzkum Akademie věd České republiky , podle kterého dokážou
CENY WERNERA VON SIEMENSE
Cenu Wernera von Siemense za Nejvýznam- nější výsledek základního výzkumu získali RNDr. Tomáš Slanina, Ph.D., Mgr. David Dunlop a Mgr. Lucie Ludvíková, Ph.D. z Ústavu organické che- mie a biochemie AV ČR za práci (Anti)Aromati- cita v excitovaném stavu vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo. Azulen provokuje zvědavost chemiků již řadu let. Na otázku, proč je modrý, ačkoliv by podle všeho být neměl, odpověděl před téměř padesáti lety český vědec světového významu prof. Josef Michl. Nyní jde v jeho stopách český tým, který svým kolegům v oboru předložil řešení této há- danky. Přesvědčivě popsal, proč azulen porušuje takřka univerzální Kashovo pravidlo, podle něhož molekuly vyzařují světlo pouze z nejnižšího, prv- ního excitovaného stavu. Azulen naopak toto pra- vidlo porušuje – vyzařuje světlo pouze z vyššího, druhého excitovaného stavu.
CHCETE MÍT V KOHOUTKOVÉ VODĚ MÉNĚ MIKROPLASTŮ? PŘEVAŘTE JI A PAK PŘEFILTRUJTE!
Chcete z vody odstranit mikroplasty? Zkuste ji převařit a pak přefiltrovat. Výzkum zveřejněný v časopise Environmental Science & Technology Letters ukazuje, že převařením kohoutkové vody a jejím následným přefiltrováním lze odstranit až 90 % přítomných nano- a mikroplastů. Nano- a mikroplasty jsou zdánlivě všude kolem nás, takže ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Ačkoli již bylo vyzkoušeno mnoho důmyslných strategií, jak se těchto plastových částeček zbavit, jedno z nečekaně účinných řešení, jak vyčistit pitnou
53
CHEMAGAZÍN • 2 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease