NOVINKY Z CHEMIE
Pro vysvětlení chování azulenu použil tým To- máše Slaniny koncept aromaticity. Aromatické molekuly se vyznačují tím, že jsou stabilní. Na- opak antiaromatické molekuly jsou nestabilní a snaží se z tohoto stavu uniknout. Slaninův tým popsal chování azulenu v kombinované výpo- četní a experimentální studii. Hlavní autor stu- die David Dunlop ve spolupráci s profesorem Henrikem Ottossonem ze švédské Uppsalské univerzity na základě detailní výpočetní studie vytvořili hypotézu, že azulen je antiaromatický v prvním excitovaném stavu, a naopak aroma- tický ve druhém excitovaném stavu. Tuto hypo- tézu experimentálně potvrdila Lucie Ludvíková pomocí ultrarychlé transientní spektroskopie. Antiaromatický první excitovaný stav azulenu je krátce žijící, neboť molekula nabývá destabilizu- jící elektronovou strukturu a snaží se opět relaxo- vat do aromatického, základního stavu. Naopak aromatický druhý excitovaný stav je dlouho žijící a může vyzářit světlo. Koncept aromaticity o něco jasnější Práce je tak zásadním pokrokem v porozumění a využití konceptu aromaticity. Získané výsledky umožňují design nových anti-Kashovských mole- kul a nabízejí nástroje pro popis několika dosud známých. Nové poznatky současně poskytují návod, jak efektivněji ukládat světelnou energii do excitovaných stavů molekul, které budou apli- kovány k designování fotocitlivých materiálů pro solární baterie. „ Pro mě bylo milým překvapením, jak velký me- zinárodní ohlas tato studie získala. Kontaktovalo nás několik novinářů jak z tuzemských, tak za- hraničních médií, gratulovala mi i spousta kolegů z různých zemí, “ říká vedoucí týmu Tomáš Slani- na. Tehdy si uvědomil, že jejich článek dokázal zaujmout chemiky napříč obory, protože popisuje molekulu, která je součástí všech učebnic orga- nické a fyzikální chemie, a proto každý chemik slyšel o jejím podivném chování. „ Když mi tedy David Dunlop oznámil, že by rád studii přihlásil do soutěže, s radostí jsem jej v tom podpořil, “ dodává Tomáš Slanina. Elegantní závěr Podle Lucie Ludvíkové bylo na práci nejtěžší na- jít optimální experimentální podmínky, aby se po- dařilo získat dostatečně silný signál, který by bylo možné dobře vyhodnotit. „ To mě vlastně i nejvíce bavilo – mám ráda náročné experimenty. Asi nej- zajímavější mi připadá, jak krásně sedí výsledky experimentální s výpočetními a jak z toho pak vyplývá jednoduchý a elegantní závěr o antiaro- maticitě jednotlivých stavů azulenu, “ vysvětluje. O tom, že kolegové David Dunlop a Tomáš Slanina přihlásili jejich práci do soutěže o Cenu Wernera von Siemense, se dozvěděla až se zpožděním. „ Myslím, že spěchali s podáním kvůli termínu a zapomněli se mi o tom zmínit. Já my- slela, že podkladové dokumenty potřebují k po- dání grantu a dále jsem nad tím nespekulovala. O to větší překvapení a radost jsem měla z na- šeho úspěchu, “ směje se Lucie Ludvíková. Objev antimikrobiálních látek může nahra- dit antibiotika Cenu Wernera von Siemense za Nejlepší diser- tační práci a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala RNDr. Ka- teřina Snopková, Ph.D. z Lékařské fakulty Masa- rykovy univerzity za práci Genomika bakterioci- nogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů. Každý rok zemře po celém světě na nemoci související s multirezistentními bakteriemi pět milionů pacientů a do roku 2050 se toho číslo
pravděpodobně zdvojnásobí. Proto se na vý- zkum nových antimikrobiálních látek soustředí velká pozornost nejen vědců, ale také farmace- utických firem. Mezi jedny z nejslibnějších patří i bakteriociny – antimikrobiální proteiny produko- vané samotnými bakteriemi, které se vyznačují úzkou specificitou, což umožňuje terapii zacílit na konkrétní patogen. Kateřina Snopková ve své di- sertační práci zkoumala antagonistické interakce environmentálních kmenů enterobakterií a pseu- domonád, které pocházejí z Antarktidy. Deteko- vané bakteriociny pak charakterizovala na mo- lekulární úrovní a stanovila jejich inhibiční, tedy omezující potenciál vůči klinickým patogenům. Výzkum v Antarktidě Za nejzajímavější moment své disertační práce Kateřina Snopková považuje, že se jí po- dařilo vycestovat do Antarktidy, kde mohla sbírat vlastní vzorky pro další zpracování. „ Doufám, že svou prací přispívám k dobrému jménu českého polárního výzkumu, jenž je v lokálním kontextu opravdu unikátní. Za nejzajímavější výsledek považuji to, že se potvrdilo, že nedotčené pro- středí Antarktidy je opravdu velmi cenné z hle- diska nových antimikrobiálních látek, z nichž ně- které inhibují i multirezistentní bakterie, “ upozor- ňuje Kateřina Snopková. » www.siemens.com ODSTARTOVALA OFICIÁLNĚ STAVBA DRUHÉ NEJVĚTŠÍ INVESTICE V DĚJINÁCH MASARYKOVY UNIVERZITY Masarykova univerzita poklepáním na zá- kladní kámen slavnostně zahájila stavbu MUNI BioPharma Hubu , strategického projektu za více než 4 miliardy korun, který by měl na národní úrovni přinést zásadní přidanou hodnotu v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, farmacie, moleku- lární biologie či dalších biotechnologických oborů. MUNI BioPharma Hub ovlivní podstatným způ- sobem, obdobně jako doposud největší investice v podobě realizace Univerzitního kampusu Bo- hunice, tvář a budoucnost Masarykovy univerzity, města Brna a České republiky na mnoho dese- tiletí. Unikátní koncentrace vzdělávacích a vý- zkumných kapacit s nejmodernější technologic- kou konfigurací bude výjimečná také na poměry střední Evropy a jihomoravské metropoli může přinést zásadní nové podnikatelské příležitosti, zejména v odvětví výroby léčiv či vývoje v oblasti biotechnologií. „ Na začátku MUNI BioPharma Hubu byla idea, aby univerzita mohla ze své role přispívat k ře- šení některých klíčových celospolečenských otázek. Jednou z takových oblastí, kde máme za sebou prostřednictvím lékařské fakulty, pří- rodovědecké fakulty nebo Ceitecu dlouholeté aktivity, je téma lidského zdraví, které získalo návratem farmaceutické fakulty pod křídla Masa- rykovy univerzity a blízkostí Fakultní nemocnice Brno úplně nové synergické možnosti, a to nejen pro vzdělávání, zejména to interdisciplinární, ale i pro vědu a výzkum, “ vysvětlil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, v jehož hlavě se zrodila myšlenka na realizaci strategického projektu MUNI BioPharma Hub před pěti lety. Význam MUNI BioPharma Hubu, jehož stavba by měla být dokončena v polovině roku 2026 a který je svým rozsahem i objemem ještě větší
investiční akcí, než byl úspěšný projekt Simulač- ního centra Lékařské fakulty MU (SIMU), by měl spočívat také v přínosu pro klíčová strategická té- mata jak na národní, tak i evropské úrovni, jako je např. léková soběstačnost a rozvoj farmaceutic- kého průmyslu. Díky tzv. čistým prostorám (GMP) bude Masarykova univerzita schopna realizovat v MUNI BioPharma Hubu kompletní vývoj léků od syntézy budoucích aktivních látek až po výrobu klinických šarží. Jedním ze základních poslání MUNI BioPharma Hubu, kde najde své nové zázemí Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity, je také vychová- vat odborníky, kteří budou přicházet do firem nebo působit v regulatorních úřadech, jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) atp. Právě takový typ odborníků v České republice v současné době chybí a odpovídá také dlou- hodobému strategickému zájmu Evropské unie, která si bude chtít v oblasti lékové produkce za- chovat ve velké míře soběstačnost. Díky projektu MUNI BioPharma Hub bude také možné vyučo- vat nové studijní programy. Vznik MUNI BioPharma Hubu, který je zároveň strategickým projektem České republiky v rámci Národního plánu obnovy ČR, výrazně rozšíří možnosti studujících získat už při studiu zkuše- nosti s reálnou výrobou léků. Navíc umožní také spolupráci s firmami ve farmacii, biotechnologii i medicíně na jednom místě. Zbrusu nové Pre- klinické centrum pak poskytne i příležitost lépe navázat základní výzkum na další stupně, např. na klíčový klinický výzkum a příslušné studie. Čerpat z budoucí špičkové vzdělávací a vý- zkumné infrastruktury Masarykovy univerzity však budou i další fakulty, nejen lékařská, příro- dovědecká či farmaceutická, jak naznačil rektor Martin Bareš. „ Než se léčivo dostane do léká- ren, je to nesmírně dlouhý proces. K němu jsou potřeba ekonomové i právníci, kteří se budou v dané oblasti orientovat a budou mít přehled, co se ve farmaceutickém průmyslu děje. Z tohoto důvodu budeme mít k dispozici i zbrusu nově sestavený interdisciplinární mezifakultní studijní program Applied Health Economics, který bude vyučován v angličtině předními pedagogy z šesti různých fakult univerzity. Ten by měl generovat budoucí experty do nemocnic, pojišťoven či re- gulatorních institucí. Ve střední Evropě takový po- dobný program neexistuje, “ doplnil rektor Bareš. MUNI BioPharma Hub, v jehož objektu se budou nacházet také laboratoře pro domorodé nebo exotické látky, které mohou způsobit vážné nebo potenciálně smrtelné onemocnění inha- lační cestou expozice, kryobanka, jednotka pro tkáňové kultury a genetické modifikace, jednotka pro experimentální chirurgii nebo jednotka pro neurobehaviorální experimenty či farmakolo- gicko-toxikologická jednotka, se bude skládat z pěti nadzemních a třech podzemních podlaží. Při plánování stavby byla velká péče věnována i udržitelnosti. Proto energetický management objektu počítá např. se světlíky propouštějí- cími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. MUNI BioPharma Hub bude také využí- vat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a samozřejmostí je i akumulační nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování. Chybět nebude ani pnoucí vegetace na střechách, která upravuje klima ve vyhříva- ných plochách střech. » www.muni.cz
54
CHEMAGAZÍN • 2 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease