EDITORSKÝ ROZHOVOR
BEZ EXPERIMENTOVÁNÍ VE ŠKOLÁCH NEMÁME NOVÉ ZÁJEMCE O CHEMII
V lednu mne pozvali do Českého rozhlasu k natočení rozhovoru o Jaroslavu Heyrovském, blížilo se totiž výročí objevu polarografie (10. února 1922) a to se vždy v médiích trošku opráší a připomene. Šla jsem tam tedy s tím, že natočíme krátké připomenutí. Hned v úvodu mne paní redaktorka seznámila s tím, že točit by chtěla rozhovory dva: jeden ten domluvený a druhý, který by byl o mně a mé práci. Našla si toho na internetu o mně prý hodně, jak vzdě- lávám, popularizuji, vystavuji, točím videa…. S úsměvem a souhlasem, že jsem docela dobře „vygooglovatelná“, jsme se pustily postupně do natočení obou rozhovorů. Občas já vyzpovídám někoho z pro mne zajímavých chemiků a pak můžete na stránkách Chemagazínu najít tyto rozhovory. Dnes místo editorského sloupku na vás čeká zkrácená verze povídání si s mou jme- novkyní z Radio Prague International, spadající pod Český rozhlas, Klárou Stejskalovou. Lákala vás věda už od mládí? Lákala mne chemie a biologie, ale spíše z hle- diska didaktiky. Nejprve jsem jako žákyně na základní škole, pak jako studentka na střední škole na gymnáziu v Trutnově dělala olympiády a středoškolské odborné práce, kdy máte nějaké téma, chodíte přírodou a mapujete nějaký ten problém. Takže to jsem už dělala tenkrát a stále to vypadalo, že budu studovat pedagogiku – chemii a matematiku. Ve čtvrtém ročníku na gymnáziu jsem se zbláznila a jela jsem do Prahy Obr.: Květa Stejskalová – popularizátorka che- mie a šéfredaktorka časopisu CHEMAGAZÍN
vyřešit řadu ošklivých nemocí. Takže to mladé lidi láká. Potom, když budu hovořit jenom o chemii, tak je láká i syntéza nových látek, dneska nových materiálů, nanomateriálů, které se uplatní v řadě technologií, ať už v energe- tice, elektronice, v technologiích přeměny oxidu uhličitého na nové látky a jiných dějích. A toto jsou všechno nové obory, mladé lákají nové věci. Jejich studium je ale těžké. Oni musí zvládnout klasickou chemii na střední škole, aby vůbec věděli, o co tam jde, jak vypadá jádro, proč zrovna vypadá tak, jak vypadá, kde jsou elektrony, protože od nich se chemie odvíjí. A potom, když své znalosti mají dobré, tak na to zase budou navazovat novými znalostmi už z nových oborů. Základem ale je zajímavá chemie na střední a před ní i na základní škole, chemie, která žáky zaujme, což se děje přes experimentování. Jde o to žáka zaujmout a nasměrovat. Bez experimentování to jde těžko. Jak jsem se dočetla, tak vy pomáháte středoškolským a vysokoškolským studentům se zapojovat do odborné práce ve vědě a výzkumu. Daří se to a jsou tomu ti starší zkušení vědci otevření? U nás máme roky fungující model, protože jsou u nás středoškolští studenti, kteří přišli během studia na různé naše programy, ať už to jsou letní školy nebo celoroční programy stáží. A pak jdou samozřejmě studovat vysokou školu a velice často si vybírají vysoké školy přírodo- vědného směru, kde je chemie, je tam i fyzika. Studují v Praze nebo na Moravě a potom u nás začínají spolupracovat jako bakaláři. A to už je skvělé, protože tento vysokoškolák má k praxi již hodně blízko. Takže máme kolegy, kteří vedou středoškoláky, potom bakaláře, nakonec i magistry. Ti studenti dost často také u nás dělají doktorandské studium. Poté je potřeba, aby vyjeli ven, do zahraničí, protože si musí vědu osahat i jinde. Pak se snažíme, aby se vraceli a pracovali třeba v našich týmech. Ale když přijdou někam jinam, do jiného ústavu, tak je to také velký úspěch, protože u nás do- stali základ. Vcelku se nám to daří, je do toho zapojeno hodně vědců z ústavu, takže řada vědců ať už mladších nebo starších se podílí na vzdělávání studentů. Když se vrátím na začátek, tedy k neza- stupitelnosti experimentování v chemickém vzdělávání ve školách (ZŠ a SŠ), stále mi z toho vychází, že bez něj vznik zájemců o chemii nefunguje. Celou verzi rozhovoru najdete na https:// cesky.radio.cz/matematika-fyzika-nebo-che- mie-se-u-nas-uci-spatne-chce-vic-experimento- vat-8806140
na Vysokou školu chemicko-technologickou na den otevřených dveří a tam mě zaujal obor pro- cesy a zařízení chemických a potravinářských výrob. Na ten jsem se přihlásila a ten jsem za- čala studovat. Takže to byla čistá chemie, kterou jsem vystudovala a potom jsem šla pracovat do výzkumu do Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, kde jsem dodnes a chemie mě stále velice baví. Ale zároveň jsem si splnila i sen o vzdělávání, v posledních 15 letech mám za sebou různé programy se studenty a žáky, které vzdělávám v chemii. Nechci říct, že jste výjimkou, ale přece jenom, řekla bych, že převažují studenti, pro které matematika, fyzika nebo chemie jsou tak trošku strašák. Proč? To je dobrá otázka a existuje na ni docela jed- noduchá odpověď. Protože se tyto předměty docela špatně vyučují. Když si třeba vezmete umění nebo sport, tak když chcete být v něčem dobří, musíte to dělat prakticky. Nesedíte a nedíváte se na televizi, jak Jágr hraje hokej, ale jezdíte na bruslích a hrajete. V chemii, ve fyzice, v biologii se moc nedělají pokusy, hodiny nejsou zpestřené experimentováním. Je to hodně jen o teorii. Naše programy jsou o workshopech, o experi- mentování v laboratoři. Samozřejmě, když stu- denti přijdou, tak jim v úvodu fakta, čili teorii, vysvětlím. Ale pak začneme experimentovat a při experimentech vysvětluji další souvi- slosti, jak přesně se ten děj odehrává, a po chvílí zjistíme, jak vše funguje. Vysvětluji, shrnu vše v rovnici. Pak za mnou chodí studenti a říkají: „ Víte, kdybychom se to učili takto ve škole, tak by nás to opravdu bavilo. To bylo skvělý. “ Vy se snažíte vědu popularizovat, natáčíte i videa na YouTube. Jak velký je zájem o vaše přednášky a proč jste se rozhodla právě pro takovouto cestu propagace? Protože vím, že přírodní vědy jsou velice dů- ležité. Svět, který je kolem nás, má problémy, do kterých jsme ho dostali bohužel my lidé. Takže když je máme řešit, tak to musíme být my přírodovědci a technici. Problémy, co země má, většinou humanitní vědy nevyřeší. A když jsem se rozhodla, že budu dělat vědu, tak pří- rodní vědy. Jsou krásné v tom, že tam přesně vidíte, co se děje a můžete to svým počínáním ovlivňovat. O jaké obory je ze strany studentů největší zájem? Hodně to jsou medicínské obory, biochemie, vývoj nových léků. To je dáno tím, že třeba za profesorem Antonínem Holým, který pracoval v Akademii věd v Ústavu organické chemie a biochemie, stojí spousta léků, které pomohly
Ing. Květoslava STEJSKALOVÁ, CSc., kvetoslava.stejskalova@chemagazin.cz
6
CHEMAGAZÍN • 2 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease