VĚDA A VÝZKUM
Drobným prostředkem podpory žen ve vědě je i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo OSN, aby tak podpořilo jeden z cílů pro udržitelný rozvoj, rovnost příležitostí v přístupu ke vzdělávání. [5] Celosvětová akce IUPAC Global Women’s Breakfast (GWB)[7] je pak událostí, která má tento mezinárodní den zviditelnit. Hlavním cílem GWB je upozornění na tematiku nízkého zastoupení žen ve vědě, což má napomoci snížení pracovních bariér. Událost, jejíž formát je libovolný, může pořádat jakákoliv výzkumná instituce včetně univerzit, firem nebo vědeckých společností. V letošním roce, kdy připadl termín pořádání GWB na 27. února 2024, bylo zaregistrováno 420 událostí. Dvě z nich se konaly v České republice – v Praze a v Brně. Organizátorky brněnské GWB, které jsou spoluautorkami tohoto textu, uspořádaly neformální seminář na Ústavu analytické chemie AV ČR, na němž vystoupilo 5 vědkyň v různých fázích kariérního života z pěti různých brněnských pracovišť. Červenou nití všech příspěvků bylo promítání osobního života do profesní dráhy. Příspěvky řečnic dále pěkně poukázaly na konkrétní institucionální prostředky, které zohledňují kariérní pauzy spojené s péčí o rodinu a které jim usnad-
nily jejich působení ve vybraném oboru. Velmi pozitivně pak působil i mezigenerační odstup, jenž měly starší z mluvčích. Ty vyzdvihovaly například dříve nemyslitelnou úpravu hodnotících kritérií při žádostech o grantové prostředky nebo existenci návratových grantů pro matky či otce po mateřské/rodičovské dovolené. Vědkyně také poukázaly na přednosti matek-vědkyň, a to především na vyšší pracovní efektivitu a organizovanost. Literatura [1] NKC – gender a věda. [2] Eurostat 2020. [3] Český statistický úřad. [4] Evropský institut pro rovnost žen a mužů. [5] Organizace spojených národů. [6] Genderové informační centrum NORA. [7] IUPAC.
CHCEME VYVINOUT NOVÝ TYP MEMBRÁN PRO SEPARACI KYSLÍKU A DUSÍKU
Profesor Karel Friess se na Ústavu fyzikální chemie věnuje materiálovému výzkumu a vý- voji pro oblast membránových separací plynů a kapalin. V roce 2020 obdržel cenu MŠMT za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věda a nyní jako hlavní řešitel získal 3letý standardní grant Grantové agentury ČR (GAČR) na téma: Vývoj pokročilých kompozitních membrán pro separaci plynů – nový koncept molekulárního inženýringu pro zvýšení výkonu. Přinášíme vám jeho rozhovor pro web VŠCHT Praha. Co je hlavním cílem vašeho výzkumu financovaného GAČR? Cílem projektu je vývoj nových separačních materiálů s definovanou strukturou a nasta- vitelnými vlastnostmi povrchů pro efektivní membránové dělení plynů. Primárně cílíme na separaci paramagnetického O 2 od diamag- netického N 2 (dělení vzduchu). Synergická kombinace kontrolovaně připravené morfologie membrány, vlastností jejich povrchů reagujících na externí stimuly a ovládání výkonu externího elektromagnetického pole umožní selektivně kontrolovat transport jednotlivých plynů, a tím zvýšit separační účinnost procesu. Separace plynů by totiž mohla probíhat několikastu- pňově, před membránou, na povrchu mem- brány a následně „klasicky“ uvnitř membrány, což ve finále povede k výraznému zvýšení se- paračního výkonu. Aktuálně se v průmyslovém měřítku daří dělit O 2 od N 2 polymerními du- tými vlákny v poměru od 3:1 až po 5:1. Věřím, že se nám podaří dosáhnout vyšší separační účinnosti. Co pro vás bude největší výzva? Největší výzvou projektu bude „transfer“ teo- reticky funkčního ideového konceptu do reál- ného hmatatelného výsledku. Vedle definované
přípravy jednotlivých vrstev ploché kompozitní membrány s nastavitelnými vlastnostmi bude rovněž náročný vývoj a konstrukce unikátní permeační aparatury, ve které plánujeme pro- vádět efektivní separaci O 2 od N 2 . Obr.: Profesor Karel Friess, Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
komerční aplikace. Komerční potenciál by byl v případě dvoj či vícenásobného nárůstu separačního výkonu O 2 /N 2 enormní. Co pro vás a vaši výzkumnou skupinu zisk GAČR znamená? Získání projektu přinese prostředky na výzkum- nou činnost, umožní širší zapojení doktorandů a zejména najmutí postdoka pro období 2024 až 2026. Budete na projektu spolupracovat s jinými výzkumnými skupinami, ať už z VŠCHT nebo odjinud? V projektu je naplánována úzká spolupráce s kolegyněmi a kolegy z Ústavu analytické chemie a Ústavu kovových materiálů a koroz- ního inženýrství. Díky tomu se urychlí vývoj responzivních povrchů membrán a dojde ke konstrukci nové aparatury. Jakým dalším výzkumem se vaše výzkumná skupina zabývá? Vedle materiálového výzkumu a vývoje pro oblast membránových separací plynů se naše skupina věnuje i membránovým separacím v kapalné fázi. Vedle polymerních materiálů testujeme i materiály na bázi grafen oxidu, uhlíkových nanotrubiček, iontových kapalin a MOFů. Při vývoji membrán se zaměřujeme na přípravu membrán s přesně definovanou strukturou, syntézu a kontrolovanou distribuci nanočástic v membránové matrici (například chemickou vazbou nebo magnetickým polem) a kombinaci různých materiálů za účelem cel- kového zvýšení separačního výkonu membrán (selektivity). Spojení uvedených procesů nazý- vám pracovně „Molecular level engineering“. JANA SOMMEROVÁ, VŠCHT Praha, www.vscht.cz
Jaký vliv bude mít váš výzkum na oblast, jíž se věnujete? Pokud se nám v laboratorním měřítku povede to, co popisuji v předchozích bodech, pak jednoznačně půjde o výrazný pokrok v mate- riálovém výzkumu v oblasti membránových separací, a to v celosvětovém měřítku. Jaké jsou vaše plány ohledně dalšího vývoje a uplatnění výsledků vašeho výzkumu v budoucnu i po skončení podpory ze strany GAČR? Jestliže se potvrdí funkčnost zamýšleného konceptu, pak je pochopitelně možné uvažovat o spojení s průmyslovým partnerem pro cílený vývoj separačních modulů s dutými vlákny pro
43
CHEMAGAZÍN • 3 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook - Share PDF online