LÉČIVA VE VODÁCH
LÉČIVA A JEJICH ANALÝZA VE VODÁCH
BÍLKOVÁ Z., TOMEŠOVÁ D. ALS Czech Republic, s.r.o., Praha, zuzana.bilkova@alsglobal.com, daniela.tomesova@alsglobal.com
Léčiva představují rozsáhlou, chemicky velmi různorodou a neustále se rozšiřující skupinu látek vyznačující se širokou škálou klinic- kých účinků a masovým používáním (často až nadužíváním) jak v humánní, tak veterinární medicíně. Z hlediska životního prostředí je řadíme mezi organické mikropolutanty, a to s ohledem na nízké koncentrace (na úrovni ng/l až µg/l), ve kterých se ve vodách vyskytují. Mezi odbornou i laickou veřejností vzbuzují obavy nejen negativní dopady těchto látek na přírodní ekosystémy, ale také jejich výskyt v pitné vodě a s tím související vliv na lidské zdraví. V neposlední řadě je důležitý rovněž jejich podíl na vzniku antimikrobiální rezistence (AMR), která výrazně komplikuje léčbu infekčních nemocí a představuje velkou výzvu pro současnou a zejména budoucí medicínu.
Obr. 1: Míra odstranění léčiv na konvenční mechanicko-biologické městské čistírně odpadních vod (přítok WI vs. odtok WO, 24h slévané vzorky). Všechna sledovaná lé- čiva (zobrazeno top 10 ze 136 a celková koncentrace) – účinnost odstranění 80–91 %, v průměru 88 % (a). Léčiva uvedená v konečném znění návrhu nové evropské směr- nice o čištění městských odpadních vod [3] (sledováno 8 z 10): účinnost odstranění 7–35 %, v průměru 21 % (b). Zobrazeno 17 z 28 odběrů, uskutečněných v časovém období 05/2023 až 08/2023.
Léčiva se do životního prostředí mohou dostávat řadou různých způsobů. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů kontaminace jsou odpadní vody z domácností a zdravotnických či sociálních zařízení. Tyto odpadní vody obsahují lidskou moč a výkaly, ale také nespotřebovaná nebo prošlá léčiva. Dalším zdrojem jsou odpadní vody z farmaceutického průmyslu. V samotném důsledku jsou tak zdrojem kontaminace životního prostředí čistírny odpadních vod (ČOV), které si s léčivy neumí poradit a umožňují jejich další transport do prostředí. Toto se děje jak prostřednictvím vyčištěné odpadní vody, která je vypouštěna do povrchových vod, tak také prostřednictvím čistírenského kalu, který je často aplikován na půdu jako hnojivo. Další neopomenutelný vstup farmaceutik do životního prostředí představuje živočišná výroba, neboť zvířata, stejně jako lidé, vylučují léčiva močí a výkaly. Ke kontaminaci přírodních ekosystémů dochází v tomto případě několika cestami, zahrnujícími zejm. aquakulturu, pastvu hospodářských zvířat a aplikaci statkových hnojiv (hnůj, močůvka, kejda apod.) na zemědělskou půdu. Ať už prostřednictvím odpadní vody, nebo živočišné výroby, pronikají léčiva do životního prostředí jak v nezměněné, tak v metabolizované formě. Metabolizovaná forma je výsledkem přirozené snahy organismu přeměnit hyd- rofóbní látky na látky polární, které lze z těla snadněji vyloučit. Díky tomu jsou metabolity v životním prostředí mobilnější [1]. Legislativa regulující kvalitu vod, odpadními vodami začínaje a pitnou vodou konče, léčivům zatím mnoho pozornosti nevěnovala. Situace se však postupně mění. Koncem roku 2022 zveřejnila Evropská komise hned dva ambiciózní návrhy legislativních dokumentů v oblasti vodní politiky. i) V souvislosti s komunálními odpadními vodami byl představen návrh přepracované směrnice řešící jejich čiš- tění [2]. Legislativní proces je v tomto případě již téměř u konce – v dubnu 2024 byla Evropským parlamentem schválena konečná podoba textu [3], která se již obsahově měnit nebude, a na podzim 2024 se očekává zveřejnění směrnice v Úředním věstníku EU a její vstoupení v plat- nost [4]. Členským státům bude nově uložena povinnost zajistit jednak monitorování antimikrobiální rezistence (u aglomerací se 100 000 a více ekvivalentními obyvateli), jednak odstraňování co nejširšího spektra mikropolutantů, zejména pak léčiv (do konce roku 2045 na všech ČOV se zatížením 150 000 a více ekvivalentních obyvatel). Pro účely posouzení, zda bylo dosaženo požadovaného minimálního procenta odstranění (80 %), bude nutné sledovat 12 parametrů rozdělených do dvou kategorií, kdy se téměř výhradně jedná o léčiva. [3] Jedná se především o léčiva velmi obtížně odstranitelná na konvenčních me- chanicko-biologických ČOV bez kvarterního dočištění, což dokládají mimo jiné výsledky projektu „Validační testování pokročilých oxidační procesů za účelem odstranění léčiv
z odtoku ČOV“, na jehož řešení se podílela společnost ALS Czech Republic (projekt byl podpořen Norskými fondy a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci výzvy Call-3B „Trondheim“). Dílčí výsledky jsou uvedeny v grafech na obr. 1.
28
CHEMAGAZÍN • 5 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online