VÝVOJ LÉČIV
NÁŠ VÝZKUM UMOŽNÍ LÉPE POCHOPIT PROCESY PŘI VSTŘEBÁVÁNÍ LÉČIV
Budete na projektu spolupracovat s jinými výzkumnými skupinami, ať už z VŠCHT, nebo odjinud? Spoluřešitelským pracovištěm v tomto projektu GAČR je tým doc. Karla Berky na Univerzitě Palackého v Olomouci, který expertně po- krývá oblast molekulárních simulací. V rámci VŠCHT spolupracujeme s výzkumnou skupi- nou doc. Jarmily Zbytovské, která má dlouho- leté zkušenosti se studiem permeace přes kožní bariéru, což je velmi blízká tématika. Dále předpokládáme spolupráci se skupinou prof. Ondřeje Slanaře z Farmakologického ústavu 1.LF UK, s nímž dlouhodobě spolupracujeme v rámci konsorcia The PARC. Jakým dalším výzkumem se vaše výzkumná skupina zabývá? Zajímáme se o vývoj systémů pro zapouzdření a řízené uvolňování bioaktivních látek, což je aktivita aktuálně rozvíjená zejména v projektu OP JAK “Mluvíme s mikroby” ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR. Dále je velkým tématem v mé skupině vývoj robotic- kých systémů pro farmaceutickou formulaci a farmaceutickou výrobu, což má silný apli- kační přesah. V této oblasti intenzivně spolu- pracujeme s partnery z průmyslu, patentujeme, stavíme prototypy reálných výrobních zařízení, vznikají start-up firmy našich absolventů a pro- bíhá technologický transfer do nadnárodních společností. Třetím pilířem je výzkum a vývoj technologií pro zvýšení biodostupnosti nízko- -rozpustných léčiv, což se částečně dotýká i výše diskutovaného projektu GAČR, ale zahrnuje to mnohem širší paletu systémů (např. sorpce do porézních nosičů organického i anorganického původu, redukce velikosti částic nano-mletím nebo srážením, příprava samoemulsifikujících formulací, a další). Jedná se o velmi živé oblasti, kde nás fascinuje možnost být na hraně po- znání a přicházet s nápady, které jsou relevantní vědecky i společensky. Jana SOMMEROVÁ, VŠCHT Praha, www.vscht.cz Hity jsou kandidáti, kteří mají potenciál stát se vedoucími sloučeninami v dalším vývoji léčiv. Vykazují biologickou aktivitu, která je statisticky významná a relevantní pro sledovaný cíl. Ná- sledně se podrobují dalšímu testování a opti- malizaci, aby se z nich mohly vyvinout účinné a bezpečné léky. A to s využitím různých metod a testů. „ Najít validované hity není zase tak častá zá- ležitost, povede se to možná v jedné z mnoha screeningových kampaní během roku. Je to mra- venčí práce a člověk se musí obrnit trpělivostí. Když ale hity najdeme a kolegové jejich poten- ciál potvrdí i dalšími testy, je to velká radost, “ dodává. » www.zurnal.upol.cz
Profesor František Štěpánek vede Ústav chemic- kého inženýrství a Laboratoř chemické robotiky, zkráceně CHOBOTIX. V roce 2019 obdržel grant od Grantové agentury ČR (GAČR) v pres- tižní kategorii excelentních projektů – EXPRO. Je také prvním českým držitelem ERC grantu. Nyní získal, jako hlavní řešitel, tříletý standardní grant GAČR na téma: Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv. Co je hlavním cílem vašeho výzkumu financovaného GAČR? Cílem projektu je studovat kinetiku permeace (pronikání přes membránu) léčiv přes fosfo- lipidové dvojvrstvy, což jsou struktury, které tvoří např. stěny nosičů léčiv (lipozomy) nebo buněčné membrány. Pochopení faktorů, které ovlivňují permeaci, je klíčové nejen pro racio- nální návrh a výrobu lipidických nosičů léčiv, ale také pro popis vstřebávání a biodistribuci léčiv v organismu. Specifickým problémem studovaným v našem projektu je pak tzv. ko- permeace, tedy situace, kdy přes membránu difunduje více látek současně a navzájem se ovlivňují — tedy např. způsobí zrychlení nebo zpomalení permeace ve srovnání s chováním čisté složky. Co je pro vás největší výzvou? Vyladění metodologie měření kopermeace a zvládnutí parametrické bohatosti problému. Uvážíme-li množinu permeantů (např. všechna FDA schválená léčiva), jejich binárních a ternárních kombinací v různých koncentrač- ních poměrech, vliv okolního prostředí (pH, iontová síla) a složení membrány (neutrální a nabité lipidy, cholesterol, …), pohybujeme se v mnohadimenzionálním parametrickém prostoru, který je třeba systematicky propátrat a neztratit se v něm. Jaký vliv bude mít váš výzkum na oblast, jíž se věnujete? Je možné, že náš výzkum změní pohled vědecké
komunity i regulatorních autorit na předepiso- vání kombinací většího množství léčiv, kde se doposud v lepším případě hlídají pouze možné interakce na úrovni metabolismu, nikoli na úrovni rychlosti vstřebávání. Naše předběžné výsledky (v současné době v recenzním řízeni v časopise Molecular Pharmaceutics ) ukazují, že některé kombinace běžně předepisovaných účinných látek mohou permeabilitu násobně posunout oběma směry, což může v dů- sledku znamenat, že pacient bude systematicky předávkován nebo poddávkován. Náš výzkum v principu umožní o riziku tako- výchto interakcích do budoucna vědět a např. korigovat předepisované dávky některých léčiv, pokud se vyskytují v kombinaci. Jaké jsou vaše plány ohledně dalšího vývoje a uplatnění výsledků vašeho výzkumu v budoucnu i po skončení podpory ze strany GAČR? Rádi bychom do budoucna ve spolupráci s odborníky z oblasti farmakologie prokázali nejzajímavější interakce též na in vivo studiích a postupně vybudovali bázi dat, která po- slouží právě ke kvalifikovanějším rozhodnutím ohledně preskripce léčiv, jak je popsáno v předchozí otázce. Co pro vás a vaši výzkumnou skupinu zisk GAČR znamená? Možnost podpořit talentované mladé vědkyně a vědce, kteří se na realizaci výzkumu podílejí, a dále možnost posunout stav poznání v oblasti, která nás dlouhodobě fascinuje a může mít zá- sadní společenský dopad. Současně chápu zisk projektu GAČR jako určitou externí konfirmaci toho, že snad neděláme úplně špatnou vědu. A samozřejmě zisk grantové podpory znamená závazek dále intenzivně pracovat na tom, aby náš výzkum byl mezinárodně kompetitivní i v budoucnu. rimentální onkologie Slovenské akademie věd , kde si udělala i doktorát. „ K vědě mě vedla potřeba dozvídat se nové věci, dále studovat a rozvíjet se. A samozřejmě za tím byl i sen najít lék na rakovinu. Nyní už vím, že na to jeden člo- věk stačit nemůže a k úspěchu vede vždy jen multioborová spolupráce velkého týmu, “ uvedla Gurská. Do Olomouce přišla s rodinou v době, kdy se v ÚMTM na Lékařské fakultě UP budovala labo- ratoř pro vysokokapacitní testování. Od té doby jí prošlo rukama obrovské množství látek. „ Naším hlavním úkolem je testování chemických kniho- ven vůči různým biologickým cílům a nalezení ak- tivních kandidátů, takzvaných hitů. Jejich identifi- kace a validace je takovým prvním krokem v rané fázi vývoje léčiv, “ popsala svoji práci vědkyně.
NAJÍT BIOLOGICKY AKTIVNÍ LÁTKY JE MRAVENČÍ PRÁCE
Hledání jehly v kupce sena. I k tomu by se dal přirovnat první krok ve vývoji léčiv, jímž je vyso- kokapacitní screening chemických látek. Při něm výzkumníci s využitím robotizace a miniaturizace hledají v obrovském množství látek ty s biolo- gickou aktivitou, které by mohly být účinné na konkrétní onemocnění. Právě této části výzkumu, zejména se zaměřením na léčbu rakoviny, se již 11 let věnuje biochemička Soňa Gurská z CAT- RIN-ÚMTM Univerzity Palackého . Do výzkumu se zapojila hned po studiu bio- chemie v Bratislavě. Pracovala v Ústavu expe-
44
CHEMAGAZÍN • 5 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online