Dříve než štědrý stůl ovládla rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr, podával se houbový kuba a hrachová nebo krupičná kaše - symboly hojnosti. Velikou dobrotou byla tzv. muzika - kaše z jablečných a hruškových křížal. Přidávaly se i sušené švestky - ovoce se namočilo a povařilo s kořením, například s hřebíčkem a se skořicí. Do muziky patřily i mandle, ořechy, rozinky a strouhaný perník.
Štědrá večeře začínala s první hvězdou na nebi a členové rodiny usedali ke stolu vždy podle věku a v sudém počtu. Pokud tomu tak nebylo, přidával se jeden talíř navíc pro nečekaného hosta. Lichý počet stolovníků prý přinášel neštěstí. Ze stejného důvodu také neměl nikdo od štědrovečerního stolu sám vstávat.
Zbytky slavnostního jídla hospodář podělil zvířata, sad i pole, aby si zajistil jejich celoroční užitek. Dokonce i ptáci byli obdarováni! Pokud ke krmítku přiletěla první sýkorka, věřilo se, že se nastávajícím rodičům (v domě nebo v nejbližším stavení) narodí děvče. Pokud přiletěl vrabec, měl se narodit chlapec. Lití olova Věštit se naši předkové snažili i pomocí rozpuštěného olova. Kdo by neznal dnes již legendární hlášku z oblíbeného filmu Pelíšky? Z odlitého tvaru lidé prorokovali, co je v příštím roce čeká.
36
WWW.SALVEO.CZ
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease