Úroda pro příští rok se věštila z cibulových slupek. Podle tradice se po štědré večeři vzala cibule, rozpůlila se a z každé půlky se opatrně vyjmulo šest slupek. Slupky se položily do řady na stůl a označily se jmény jednotlivých měsíců. Pak se do každé dala špetka soli a vše se nechalo stát do rána. Podle toho, jak se sůl ve slupkách do dalšího dne rozmočila, usuzovali naši předci, které měsíce budou bohaté na vláhu a kdy naopak nastane sucho. Věštění úrody Další tradice se týká jedné z nejstarších českých léčivek: bezu černého. Dívka si měla stoupnout k bezovému keři, který dříve rostl u každého stavení, a říci: „ třesu třesu bez, ozvi se mi pes, ozvi se mi na tu stranu, kam se já jistě dostanu .“ Ze dvora či světové strany, odkud pes zaštěkal, měl přijít budoucí ženich.
Šupina pod talířem Tato tradice je zhruba stejně stará jako kapr v trojobale na svátečním stole. Každý by měl pod talířem najít šupinu pro štěstí, aby se ho v příštím roce držely peníze.
A jeden krásný zvyk na závěr:
Až budete letos sedět u štědrovečerního stolu, snězte společně jedno rozkrájené jablko. Tradice praví, že se tak utuží rodinné pouto. Kdyby se někdo během příštího roku ztratil ve světě (a nebo zapomněl, kam patří), stačí mu vzpomenout si, s kým jedl jablko u štědrovečerního stolu. Starobylé kouzlo ho přivede zpět do rodiny.
38
WWW.SALVEO.CZ
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease