Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD, z angl. Ob- sessive Compulsive Disorder) se projevuje obsesemi, tedy neodbytnými vtíravými myšlenkami, které způsobují silnou úzkost. Osoby trpící touto poruchou se snaží úzkost zmírnit takzvanými kompulzemi, tedy nutkavým a opakujícím se cho- váním, které může mít formu rituálu. Dříve se OCD řadilo mezi úzkostné poruchy, ale podle posledního Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch se již klasifikuje jako samostatná kategorie „obsedantně-kompulzivní nebo příbuzné poruchy“. Jedním z typů OCD je i vtíravý strach, že se člověk náhle dopustí násilí vůči blízkému člověku, který bývá častým motivem návštěv psychologa. Představa, že na- padneme, či dokonce zabijeme své dítě nebo svého rodiče, je šílená a nesmyslná myšlenka, která v nás probouzí obrovskou úzkost a pocit studu. Pacienti se s těmito agresivními myš- lenkami zpravidla nikomu nesvěřují ani je neuskutečňují.
Výskyt úzkostných poruch
3,6 % 2,1 % 1,6 % 2,2 % 1,4 %
Generalizovaná úzkostná porucha Sociální fobie Panická porucha OCD PTSD
ZDROJ: Epidemiology of generalized anxiety disorder (GAD) and other anxiety disorders in the Czech Republic, L. Csémy, Psychiatrické centrum Praha, 2011
108
Made with FlippingBook - Online magazine maker