KAPITOLA XXVII
v níž se vypravuje, kdo vlastně byl ten mistr Pedro s opicí, a o tom, s jakým neúspěchem vyšel don Quijote z dobrodružství s hýkaly, které neskončilo, jak by si byl přál a jak si představoval S idi Hamet, kronikář této podivuhodné historie, začíná tuto kapi- tolu slovy: Přísahám jako katolický křesťan… a překladatel k tomu poznamenává, že když se takto Sidi Hamet zapřísahá jako katolický křesťan, ačkoli je zjištěno a obecně známo, že byl Maur, chce tím říci jenom to, že stejně jako katolický křesťan, když vypovídá pod přísahou, drží se — či měl by se držet — ryzí pravdy a neodchýlit se od ní ani slovem. A tak se jí přidrží, jako katolický křesťan vypovídající pod pří- sahou, nyní také on ve chvíli, kdy hodlá psát o donu Quijotovi, zvláště pak o tom, kdo to byl vlastně mistr Pedro s jasnovidnou opicí, která uvá- děla svými odpověďmi v údiv obce a vesnice široko daleko kolem. A dále potom praví, že všichni, kdo četli první část této historie, upa- matují se beze vší pochyby na jistého Ginése z Pozalesí, kterého spolu s jinými galejníky propustil don Quijote na svobodu v srdci Sierry Moreny, a jak se mu za to dobrodiní dostalo od té mrzké a zlotřilé chásky jen čer- ného nevděku a ještě horší odplaty. A právě tento Ginés z Pozalesí, kterého don Quijote nazýval Ginesíkem z Chmatákova, ukradl Sanchovi Panzovi osla; protože však v první části vinou tiskařů vypadlo několik řádek o tom, kdy a jak se to stalo, domnívali se mnozí, že jde o autorovu zapomnětli- vost, ačkoliv to zavinili, jak už povězeno, jen a jen v tiskárně. Nuže, Ginés ukradl šediváka, když na něm Sancho Panza seděl a spal, a užil přitom stejné lsti jako Brunelo, když v ležení před Albracou odvedl Sacripantovi koně zpod nohou. Potom ovšem, jak se už čtenáři dozvěděli, dostal San- cho osla zase zpět. A podařený Ginés ze strachu, aby na něho nedopadla ruka spravedlnosti, neboť spravedlnost jej hledala, chtějíc ho potrestat za jeho taškářské kousky a delikty, jichž bylo tolik — a nikoli ledajakých —, že o nich sám napsal objemný svazek, rozhodl se nakonec, že zmizí do království aragonského a že si pěkně zakryje levé oko a bude ze sebe dělat loutkáře, neboť nejen za provázky potahovat, ale i nekalým způsobem prsty rozehrávat uměl věru dokonale.
807
Made with FlippingBook - Online magazine maker