PŘEDMLUVA Č tenáři hledající rozptýlení, můžeš mi uvěřit, i když to neod- přisáhnu, že bych si přál, aby tato kniha, dítko mého důvtipu, byla nejkrásnější, nejskvělejší a nejmoudřejší knihou, již si lze vůbec představit. Ale nemohl jsem se vymknout zákonům pří- rody; v ní se totiž plod vždycky podobá tomu, kdo jej zplodil. A co tedy mohl ze sebe vydat můj nepěstěný a jalový duch, ne-li příběh o tom synkovi hubeném, scvrklém a podivínském, s hlavou plnou těkavých myš- lenek, na které ještě nikdo nikdy nepřipadl, jak se už dalo čekat u toho, kdo přišel na svět ve vězení, kde tvrdě vládne veškeré nepohodlí a usta- vičně panuje obtížný hluk? Je totiž třeba hlavně odpočinku, tichých míst, příjemných plání, jasné oblohy, bublajících pramenů a duševního klidu, mají-li i Múzy sebevyprahlejší projevit svou plodnost a dát světu potom- stvo, které by ho naplnilo údivem a radostí. Stane se ovšem někdy, že má otec škaredého a pramálo bystrého syna, ale láska k němu ho tak zaslepuje, že jeho chyb nevidí; spíše je považuje za vtělenou roztomilost a velkou chytrost a líčí je svým přátelům jako projevy nadání a půvaby. Avšak já, jenž sice vypadám jako otec dona Quijota, ale jsem jen jeho otčímem, nedám se strhnout proudem zvyku a nebudu tě prosit téměř se slzami v očích, jak dělávají druzí, čtenáři přemilený, abys odpustil nebo přehlédl vady, které na tomto mém synovi nalezneš, vždyť nejsi ani jeho příbuzný, ani jeho přítel, máš přece duši v těle a svobodnou vůli a nikdo tě chytros- tem učit nemusí, jsi pod vlastní střechou, a tam doma zrovna tak pánem, jako je král pánem svých berní, a jistě víš, že se často říkává: „Kdo je na svém, sám je vládcem.“ Proto jsi předem zproštěn a zbaven jakýchkoli ohledů a závazků, i řekni si už potom o mém příběhu, co se ti zlíbí, bez obavy, že by tě někdo hanobil za příkrá slova, nebo tě snad veřejně odmě- nil za tvou chválu. Rád bych ti však tu knihu odevzdal prostou a nezkrášlenou, bez ho- nosné předmluvy a nesčíslné řady, ba katalogu obvyklých sonetů, epigramů a chvalozpěvů, které se zpravidla kladou na první stránky. Musím se ti totiž přiznat, že mě ten příběh stál dost námahy, že však pro mne nebylo nikdy větší nad sepsání předmluvy, kterou právě čteš.
Apparition de Dulcinée
9
Made with FlippingBook - Online magazine maker