KAPITOLA I
jež pojednává o stavu a činnosti slovutného šlechtice dona Quijota de la Mancha V jedné vsi kraje zvaného Mancha, na jejíž jméno si nechci vzpomenout, žil před nedávném jeden z těch šlechticů, kteří mívají kopí na stojanu, štít jako zastara, hubeného koníka a loveckého chrta. Hustá masná polévka, ve které bývalo více hověziny nežli skopového, k večeři zbytky masa na šťávě, každou sobotu vejce s drůbky na slanině, v pátek čočovice a v neděli nějaké to holoubě na přilepšenou pohlcovaly tři čtvrtiny jeho příjmů. Zbytek padl na kabátec z jemného tmavého sukna, sváteční kalhoty z dobrého sametu a domácí střevíce z téže látky; a ve všední dny se nosil zrovna tak pyšně v šatě ze sukna levnějšího, ale poctivého. Měl u sebe hospodyni, které bylo přes čtyřicet let, neteř sotva dvace- tiletou a čeledína pro všechno, který stejně osedlával koníka, jako pilně zahradničil. Našemu šlechtici táhlo na padesátku; byl pevných kostí, těla suchého, vpadlých tváří a ranní ptáče a velký ctitel lovu. Nazýval prý se Quijada či Quesada, neboť v tom se ti, kdo o této věci píší, poněkud roz- cházejí; nicméně není daleko od pravdy ani domněnka, že se jmenoval Quijana. Ale na tom už v našem příběhu tolik nezáleží. Stačí, když se při vypravování neodchýlíme ani o vlas od pravdy. Nuže, je třeba vědět, že se řečený šlechtic oddával ve volných chvílích, tedy bezmála po celý rok, četbě rytířských románů s takovou vášní a za- líbením, že skoro nadobro zapomněl na lovení zvěře a vypustil z hlavy i správu svého majetku. A zašel v té své bláznivé dychtivosti tak daleko, že prodal mnoho měřic orné půdy, aby si mohl kupovat nové a nové ry- tířské romány, a snesl těch knih pod svou střechu, kolik se jich dalo sehnat. A ze všech nejvíce líbily se mu ty, které napsal věhlasný Feliciano de Silva. Považoval ten jeho vskutku jasný způsob vyjadřování a všechny ty zmo- taniny za skutečné perly, zvláště když četl rozličné zamilované výlevy a výzvy na souboj a přišel i na takovéto věty: „Smysl křivdy, kterou na mé mysli pášete, oslabuje mé smysly do té míry, že si snad nestěžuji nějak ne- smyslně na vaši velkou krásu.“ Nebo když objevil něco takového:
Rêverie de don Quichotte
25
Made with FlippingBook - Online magazine maker