Na jednom tehdy nepřestalo; Sancho si vedle v hlíně hoví. Kdo zbrojnoše znal, jistě poví: Lepšího lidstvo nepoznalo!
TIKTАK, člen Akademie v Argamasille na rov DULCINEY Z TOBOSA
Zde Dulcinea odpočívá: třebas to byla žena statná, vzala ji též do nenávratna smrt, která prach a popel schvívá.
Byla spíš pyšná nežli snivá, zpola už jako dáma žila: Quijota láskou roznítila, rodná ves její o ní zpívá.
Tyto verše bylo ještě možno přečíst; písmo ostatních smyl skoro docela čas, i odevzdali ony řádky jistému akademikovi, aby se nějak dopídil jejich smyslu. A podle zaručených zpráv prý je po mnoha a mnoha bezesných nocích a velké duševní námaze rozluštil a hodlá prý je uveřejnit na okraj třetí výpravy dona Quijota, v niž doufat nepřestává.
Forse altri canterà con miglior plettro
Madonne
568
Made with FlippingBook - Online magazine maker