VĚNOVÁNÍ HRABĚTI Z LEMOSU K dyž jsem Vaší Excelenci nedávno posílal své divadelní hry, které vyšly tiskem dříve, než byly provozovány, napsal jsem Vám, nemýlím-li se, že si don Quijote právě připjal ostruhy, aby se šel poklonit Vaší Excelenci. A dnes Vám mohu říci, že je má už dosti dlouho na nohou a je už na cestě, a jestliže k Vám v pořádku dospěje, prokáži myslím Vaší Excelenci aspoň nějakou službu, protože na mne odevšad naléhají, abych jej už na tu pouť poslal, a zaplašil tak nechuť a ošklivost, kterou vyvolal jiný Don Quijote, jenž se vydává za díl druhý a putuje v přestrojení světem. A nejvíce po něm, jak vím, touží sám velký císař čínský, vždyť se asi před měsícem obrátil přímo na mne a ve svém čínsky psaném listě mě žádá, ba lépe řečeno snažně prosí, abych mu jej hned poslal, protože hodlá založit kolej, kde by se vyučovalo španělské řeči, a přeje prý si, aby se jí učilo z knihy obsahující příběh o donu Quijo- tovi. Zároveň mě i vyzval, abych se stal rektorem oné koleje. Otázal jsem se posla, zda mu pro mne Jeho Veličenstvo dalo nějaké peníze na všechny budoucí výlohy. Odpověděl mi, že na tohle císař vůbec nepomyslil. „Nuže, brachu milý,“ řekl jsem mu na to zase já, „pak se jenom hezky vraťte domů do Číny, ať už po deseti, dvaceti či kolika mílích, nu, jak vám už bylo doporučeno, protože nejsem docela zdráv a nemohu se vydat na tak dalekou cestu. A nejenže jsem churav, ale ani peněz nemám zrovna nazbyt a všichni ti císaři jsou mi pro žert a ti cizí monarchové k smíchu, vždyť mám v Neapoli slavného hraběte z Lemosu, který sice nehází všeli- jakými kolejemi a rektorskými hodnostmi, ale podporuje mě, drží nade mnou ochrannou ruku a zahrnuje mě tolikerou přízní, že bych si věru už víc přát nemohl.“ Těmito slovy jsem ho vyprovodil a nyní se tu loučím s Vaší Excelencí a už teď jí připisuji knihu Svízele Persila a Sigismundy, kterou dokončím, Deo volente, asi za čtyři měsíce. A bude to buď nejhorší, nebo nejlepší
Don Quichotte en lecteur
573
Made with FlippingBook - Online magazine maker