„Říkám to proto,“ pokračoval se zoufalou odvahou, „že Bour- boni utekli před revolucí a vydali národ napospas anarchii; a jediný Napoleon dovedl revoluci pochopit, zvítězit nad ní, a proto se v zájmu obecného prospěchu nemohl zastavit před životem jed- noho člověka.“ „Nechcete si přesednout k našemu stolu?“ pravila Anna Pav- lovna. Avšak Pierre jí neodpověděl a pokračoval. „Ano,“ rozohňoval se čím dál víc. „Napoleon je veliký, protože přerostl revoluci, potlačil její zlořády, ale ponechal vše, co na ní bylo dobrého – i rovnost občanů, i svobodu slova a tisku –, a jen proto si získal moc.“ „Ano, kdyby byl moc, kterou získal, odevzdal zákonitému králi a nezneužil ji k vraždě,“ namítl vikomt, „pak bych o něm řekl, že je to veliký člověk.“ „Nebyl by to mohl udělat. Lid mu dal moc jen proto, aby ho zba- vil Bourbonů, a protože v něm viděl velikého muže. Revoluce byla
a Anna Pavlovna, ačkoli cítila, že řekne něco nepatřičného, už ho nemohla zarazit. „Poprava vévody Enghiena,“ řekl Pierre, „byla ze státního hle- diska nutná a já vidím Napoleonovu velikost právě v tom, že se nebál vzít odpovědnost za tento čin sám na sebe.“ „Dieu! Mon dieu!“ i zašeptala Anna Pavlovna celá zděšená. „Jakže, pane Pierre, vy se domníváte, že vražda je znakem veli- kosti ducha?“ 55 pravila malá kněžna s úsměvem a chopila se opět práce. „Ach! Och!“ ozývalo se na všech stranách. „Capital!“ ii zvolal kníže Ippolit anglicky a začal se plácat dlaní do kolena. Vikomt jen pokrčil rameny. Pierre vítězoslavně pohlédl přes horní okraj brýlí na posluchač- stvo. i Bože můj! ii To je ohromné!
32
33
Made with FlippingBook - Online magazine maker