Lev Nikolajevič Tolstoj Vojna a mír, 2 sv., 1848 stran

III

S

tarý kníže Nikolaj Andrejič Bolkonskij dostal v pro- sinci roku 1805 dopis, v němž mu kníže Vasilij ozna- moval, že ho přijede se synem navštívit. („Jedu na re- vizi a rozumí se, že abych mohl navštívit také Vás, není pro mne sto verst žádnou zajížďkou, velevážený dobrodinče,“ psal. „Anatol mě doprovází – jede k ar-

mádě – a doufám, že nebudete proti tomu, aby Vám osobně vyjádřil hlubokou úctu, kterou k Vám – po příkladu svého otce – chová.“) „Marii ani nemusíme vozit do společnosti: ženiši k nám jedou sami,“ řekla neopatrně malá kněžna, když se o tom doslechla. Kníže Nikolaj Andrejič se zamračil a neřekl nic. Čtrnáct dní po doručení dopisu přibyli večer sluhové knížete Vasilije a den nato přijel on sám se synem. Starý Bolkonskij měl odjakživa nevalné mínění o charakteru knížete Vasilije, a ještě se v tom utvrdil poslední dobou, když za nové vlády Pavla a Alexandra dosáhl kníže Vasilij vysokých hod- ností a poct. Nyní podle narážek v dopise a poznámky malé kněžny pochopil, oč mu jde, a nevalné mínění o knížeti Vasiliji se v jeho duši změnilo v pocit nenávistného pohrdání. Kdykoli o něm mluvil, neudržel se, aby nefrkal. Ten den, kdy měl kníže Vasilij přijet, byl Nikolaj Andrejič nějak obzvlášť nespokojený a ve špatné náladě. Těžko říci, zda byl ve špatné náladě, protože měl přijet kníže Vasilij, nebo zda byl nespokojený s příjezdem knížete Vasilije, protože měl špatnou náladu; avšak špatnou náladu měl a Tichon hned ráno radil staviteli, aby dnes ke knížeti s hlášením raději nechodil. „Slyšíte, jak rázuje?“ upozorňoval Tichon stavitele na zvuky jeho kroků. „Našlapuje na celou patu – to známe…“ Avšak před devátou vykročil kníže jako obvykle v sametovém kožíšku se sobolím límcem a v sobolí čapce na procházku. Den předtím napadal sníh. Cestička, po níž kníže Nikolaj Andrejič cho- díval ke skleníku, byla proházena, na rozmetaném sněhu bylo vidět stopy koštěte a do jedné z kyprých závějí, jež se vršily po obou stra- nách cestičky, byla vetknuta lopata. Kníže procházel skleníky, če- ledníkem a kolem staveb zakaboněný a zamlklý.

308

Made with FlippingBook - Online magazine maker