Lev Nikolajevič Tolstoj Vojna a mír, 2 sv., 1848 stran

kolem našich diplomatických styků s Rakouskem a kolem naděje na spojenectví s ním. Boris ve švihácké pobočnické uniformě, zmužnělý, svěží a s rů- žovými tvářemi, vešel nenuceně do salonu a byl přiveden k tetičce, aby jí, jak se slušelo, složil poklonu, a potom zase vrácen ostatní společnosti. Anna Pavlovna mu podala k políbení svou hubenou ruku, se- známila ho s několika lidmi, které neznal, a každého z nich mu šeptem charakterizovala. „Kníže Ippolit Kuragin – roztomilý mladý muž. Pan Krug, chargé d’affaires z Kodaně – hluboký duch,“ a pak prostě „pan Šitov, velmi zasloužilý muž,“ 3 o tom, jenž nesl toto označení.

Politický barometr ukazoval společnosti na večírku asi toto: Ať se všichni evropští panovníci a vojevůdci sebevíc snaží neprotivit se Bonapartovi, jen aby mně nebo vůbec nám způsobili tyto nepří- jemnosti a trpké chvíle, náš názor na Bonaparta se nemůže změnit. Nepřestaneme nepokrytě vyjadřovat své mínění a můžeme pru- skému králi a ostatním říci jen: „Tím hůř pro vás. Tu l’as voulu, George Dandin, i to je všechno, co můžeme říci.“ To ukazoval poli- tický barometr na večírku Anny Pavlovny. Když Boris, který měl být předložen hostům, vstoupil do salonu, byla už celá společnost téměř shromážděna a rozmluva, řízená Annou Pavlovnou, se točila

i Tys to chtěl, Jiří Dudku. (Citát z Molièrovy komedie.)

544

545

Made with FlippingBook - Online magazine maker