odmítnutí stáhnout vojska za Vislu a vrátit oldenburské vévodství, jeví se nám chuť nebo nechuť jednoho francouzského kaprála vrátit se znovu do služby; neboť kdyby nebyl chtěl znovu sloužit, a kdyby to nechtěl druhý, třetí, tisící kaprál a voják, bylo by v Napoleonově vojsku o tolik a tolik mužů méně a k válce by nebylo mohlo dojít. Kdyby se byl Napoleon neurazil pro požadavek, aby ustoupil za Vislu, a nebyl dal svým vojskům rozkaz k ofenzivě, nebyla by mohla vypuknout; ale kdyby se všichni seržanti nebyli chtěli vrátit do služby, také by k ní nebylo mohlo dojít. Válka by rovněž nebyla mohla vypuknout, nebýt intrik Anglie, nebýt vévody Oldenbur- ského a Alexandrovy uražené pýchy, nebýt v Rusku samoděržaví, nebýt Francouzské revoluce a po ní následující diktatury a císařství, a vůbec všeho toho, co Francouzskou revoluci vyvolalo, a tak dále. Bez jediné z těch příčin nemohlo k ničemu dojít. Všechny tyto pří- činy – miliardy příčin – se tedy spojily, aby způsobily to, co se stalo. Z toho plyne, že nic nebylo výhradní příčinou té události, nýbrž že k této události došlo prostě proto, že k ní dojít muselo. Bylo nutné, aby se miliony lidí zřekly lidských citů i vlastního rozumu a vydaly
se o tom vyslovil na ostrově svaté Heleny); je pochopitelné, že se členům anglické sněmovny zdálo, že příčinou války je Napoleonova touha po moci; vévoda Oldenburský se domníval, že příčinou války je násilí na něm spáchané; kupcům se zdálo, že příčinou války je kontinentální systém, který ožebračoval Evropu; starým vojákům a generálům se zdálo, že hlavní příčinou je nutnost používat jejich služeb; legitimistům té doby, že je nevyhnutelné obnovit les bons principes, i a státníkům té doby se zdálo, že se všechno událo jen proto, že spojenecká smlouva mezi Ruskem a Rakouskem z roku 1809 nebyla dosti pečlivě utajena před Napoleonem a že memo- randum číslo 178 bylo neobratně stylizováno. Je pochopitelné, že současníci měli na mysli právě tyto příčiny – a ještě bezpočetně, nekonečně mnoho příčin jiných, jejichž množství záleží na neko- nečné různorodosti hledisek; ale nám, potomkům, kteří posuzu- jeme velikost historické události v celém jejím rozsahu a pronikáme do jejího prostého i strašlivého smyslu, nám tyto příčiny nedosta- čují. Nám se zdá nepochopitelné, že by se miliony lidí, křesťanů, navzájem zabíjely a mučily jen proto, že Napoleon byl vládychtivý, Alexander tvrdohlavý, politika Anglie vychytralá a vévoda Olden- burský uražený. Je těžké pochopit, jak tyto okolnosti souvisí se samým faktem vraždění a násilí; proč by tisíce lidí z druhého konce Evropy proto, že vévoda byl uražen, zabíjely a přiváděly na mizinu lidi ze Smolenské a Moskevské gubernie a samy byly jimi zabíjeny. My, potomci, kteří se nedáme jako historikové ovlivnit pro- cesem vědeckého zkoumání, a proto pozorujeme událost nezkale- ným zdravým smyslem, vidíme příčin nesčíslné množství. Čím hlouběji se noříme do jejich zkoumání, tím více nám jich vyvstává a každá jednotlivá příčina (nebo celý souhrn příčin) jeví se nám stejně správnou, zkoumáme-li ji odděleně, a stejně jako jiné ne- správnou, uvážíme-li, jak je malicherná ve srovnání s velikostí udá- losti, a stejně nesprávnou vzhledem k tomu, že není možné, aby sama o sobě (bez koincidence všech ostatních příčin) takovou udá- lost vyvolala. Stejně důležitou příčinou, jakou bylo Napoleonovo
i Dobré zásady.
10
11
Made with FlippingBook - Online magazine maker