Lev Nikolajevič Tolstoj Vojna a mír, 2 sv., 1848 stran

se ze západu na východ zabíjet tvory sobě podobné, stejně jako před několika staletími táhly tlupy z východu na západ a zabíjely lidi sobě podobné. V jednání Napoleona nebo Alexandra, na jejichž jediném slově, jak se zdálo, záleželo, aby se událost stala, nebo nestala, bylo stejně málo svobodné vůle jako v jednání kteréhokoli vojáka, který táhl do boje proto, že na něho padl los nebo že byl odveden. Nemohlo tomu být jinak, protože aby se splnila vůle Napoleona nebo Ale- xandra (lidí, na nichž, jak se zdálo, záviselo uskutečnění událostí), bylo třeba koincidence nesčíslných okolností a bez jediné z nich k ní nemohlo dojít. Bylo nutno, aby miliony lidí, v jejichž rukou byla skutečná síla, aby vojáci, kteří stříleli a vezli proviant a děla, souhlasili s tím, že budou plnit vůli několika jedinců a slabých lidí, a aby k tomu byli přinucení nespočetným množstvím složitých a různorodých příčin. Fatalismus v historii je nevyhnutelný k vysvětlení nelogických jevů (totiž těch, jejichž logiku nechápeme). Čím víc se snažíme lo- gicky vysvětlit tyto jevy v historii, tím se nám zdají nelogičtější a ne- pochopitelnější. Každý člověk žije sám pro sebe, užívá svobody k dosažení svých osobních cílů a celou svou bytostí cítí, že může v tomto okamžiku udělat, nebo neudělat ten nebo onen čin; ale jakmile jej udělá, je tento čin, uskutečněný v určité chvíli, nenávratný a stává se majet- kem dějin, v nichž nemá už libovolný, nýbrž předem určený vý- znam. Každý člověk žije dvojím životem: životem soukromým, který je tím svobodnější, oč abstraktnější jsou jeho zájmy, a životem ži- velným, stádním, v němž je nucen zachovávat stanovené zákony. Vědomě žije člověk pro sebe, ale stává se bezděčně nástrojem k dosažení historických, všelidských cílů. Vykonaný čin se nedá od- činit a jeho účinek nabývá tím, že splyne s miliony současně vyko- naných činů jiných lidí, historického významu. Čím výše stojí člověk na společenském žebříčku, s čím významnějšími lidmi se stýká, tím větší má moc nad jinými lidmi a tím očividnější je před- určenost a nevyhnutelnost každého jeho činu. „Srdce carovo je v rukou božích.“

12

Made with FlippingBook - Online magazine maker