IX
K
níže Andrej přijel do hlavního stanu koncem června. Vojska první armády, u níž byl car, byla roz- ložena v opevněném táboře na Drisse. Vojska druhé armády ustupovala, aby se spojila s první armádou, od níž – jak se říkalo – byla odříznuta velkými si- lami Francouzů. Všichni byli nespokojeni celko-
vým průběhem válečných operací v ruské armádě, ale na nebezpečí nepřátelského vpádu do ruských gubernií nikdo ani nepomyslel, nikoho ani nenapadlo, že by se válka mohla přenést dál než do zá- padních gubernií polských. Barclaye de Tolly, k němuž ho přidělili, našel kníže Andrej na břehu Drissy. Protože v okolí tábora nebyla ani jedna větší vesnice nebo městečko, ubytovalo se celé to ohromné množství generálů a dvořanů, kteří právě byli u armády, v okruhu desíti verst v nejlep- ších domech všech vesnic na obou stranách řeky. Barclay de Tolly bydlel čtyři versty od panovníka. Bolkonského přijal suše a chladně a řekl mu svou německou výslovností, že bude referovat panovní- kovi, aby mu určil funkci, a zatím že ho prosí, aby zůstal u jeho štábu. Kníže Andrej doufal, že v armádě najde Anatola Kuragina, ale nebyl tu; byl v Petrohradě a tato zpráva Bolkonského potěšila. Významné středisko, z něhož byla řízena grandiózní válka, ho za- ujalo a on byl rád, že se aspoň na čas zbaví myšlenky na Kuragina. Během prvních čtyř dní, kdy se o něj nikdo nestaral, objel celý opev- něný tábor a za pomoci svých vědomostí a rozhovorů se zkušenými lidmi se snažil utvořit si o něm představu. Avšak je-li tento tábor výhodný nebo ne, nepodařilo se mu posoudit. Měl dost válečných zkušeností, aby došel k přesvědčení, že ve válce nejsou k ničemu nejdůmyslněji sestavené plány (jak to viděl v bitvě u Slavkova), nýbrž že všechno záleží na tom, jak se reaguje na neočekávané a nepřed- vídatelné akce nepřítele, zkrátka že všechno záleží na tom, jak a kdo řídí boj. Aby si ujasnil tuto otázku, využíval Andrej svého postavení i svých známostí a snažil se vniknout do způsobu vedení armády, seznámit se s povahami osobností a stran, které se na něm podílely, a z toho všeho si vytvořil následující představu o situaci:
Dokud ještě byl panovník ve Vilně, byla armáda rozdělena na tři části. První armádě velel Barclay de Tolly, druhé Bagration, třetí Tormasov. Panovník byl u první armády, ale nikoli jako vrchní ve- litel. V rozkazech stálo, že panovník bude – ne snad velet, nýbrž prostě že bude u armády. Kromě toho neměl u sebe štáb vrchního velitele, nýbrž štáb vlastní, štáb carova hlavního stanu. Měl u sebe náčelníka svého štábu generála ubytovatele knížete Volkonského, generály, křídelní pobočníky, diplomatické úředníky a velké množ- ství cizinců, ale neměl tu armádní štáb. Kromě toho kolem něho byli bez určité funkce: Arakčejev – bývalý ministr války, hrabě Ben- nigsen – služebně nejstarší z generálů, velkokníže carevič Konstan- tin Pavlovič, kancléř hrabě Rumjancev, Stein – bývalý pruský
52
53
Made with FlippingBook - Online magazine maker