Lev Nikolajevič Tolstoj Vojna a mír, 2 sv., 1848 stran

nebo přimkl k dolnímu. Jak tomu vždy bývá u velmi půvabných žen, zdálo se, že její vada – krátký ret a pootevřená ústa – je jen osobitým, zvláštním rysem její krásy. Při pohledu na tu hezoučkou budoucí matku, kypící zdravím a životem, která tak lehce snášela svůj stav, bylo všem příjemně. Starcům a unuděným, zasmušilým mladým mužům se zdálo, že se jí začínají podobat, když s ní chvíli strávili v rozhovoru. Kdo s ní mluvil a pozoroval její jasný úsměv při každém slově a třpytivě bílé zuby, jež bylo stále vidět, byl v té chvíli přesvědčen, že dovede být neobyčejně milý. A o tom byli pře- svědčeni všichni. Malá kněžna rychlými drobnými krůčky kolébavě obešla stůl s pracovním váčkem v ruce, rozložila si sukni a usedla na pohovku vedle stříbrného samovaru tak vesele, jako by všechno, co dělala, bylo zábavnou hrou 26 pro ni i pro všechny, kdo ji obklopovali. „Přinesla jsem si práci,“ 27 oznamovala všem najednou, otvírajíc pompadurku. „Poslyšte, Annette, netropte si ze mne špatné žerty,“ obrátila se k hostitelce. „Psala jste mi, že se u vás večer sejde docela malá spo- lečnost; podívejte se, jak uboze jsem oblečena.“ 28 A rozhodila rukama, aby ukázala své elegantní krajkové šaty ho- lubí barvy, pod ňadry přepásané širokou stuhou. „Buďte klidná, Lízo, vy budete vždycky nejhezčí ze všech,“ 29 uklidňovala ji Anna Pavlovna. „Představte si, můj muž mě opouští,“ pokračovala malá kněžna týmž tónem, obracejíc se ke generálovi, „chce se dát zabít. Řekněte mi, k čemu je ta protivná válka,“ 30 řekla knížeti Vasiliji, a nečekajíc na odpověď, obrátila se k jeho dceři, krásné Hélène. „Ta malá kněžna je tak roztomilé stvoření!“ 31 řekl tiše kníže Va- silij Anně Pavlovně. Brzy po malé kněžně vešel do salonu mohutný tlustý mladík na- krátko ostříhaný a s brýlemi na nose, ve světlých kalhotách podle tehdejší módy a v hřebíčkovém fraku s vysokým jabotem. Tento tlustý mladík byl levoboček proslulého kateřinského velmože hra- běte Bezuchova, který nyní ležel v Moskvě na smrtelné posteli. Pierre dosud nikde nesloužil, neboť se právě vrátil z ciziny, kde studoval, a byl poprvé ve společnosti. Anna Pavlovna ho přivítala

19

Made with FlippingBook - Online magazine maker