Rodolphe vykládal o rolničení, o dobytku, hnojivech a banalitami ucpával všechny skuliny, kudy by mohla vklouznout nějaká narážka. Charles ho neposlouchal, Rodolphe si toho všiml a podle změn na Bovaryho tváři sledoval proud jeho vzpomínek. Tvář pomalu bru- nátněla, chřípí prudce cukala, rty se chvěly; nastala dokonce chvíle, kdy Charles, naplněný temnou zuřivostí, upřel oči na Rodolpha, kte- rého jalo jakési zděšení, a odmlčel se. Avšak za chvíli se na Charlesově obličeji opět objevila truchlivá zemdlenost. „Já se na vás nezlobím,“ řekl. Rodolphe oněměl. A Charles s hlavou v dlaních opakoval vyhas- lým hlasem a s odevzdaným přízvukem, jaký přináší nesmírná bo- lest: „Ne, už se na vás nezlobím!“ A připojil dokonce velké slovo, jediné, které kdy vyřkl: „Mohl za to osud!“ Rodolphovi, který ten osud řídil, připadal na člověka v jeho situaci až příliš dobrácký, dokonce směšný a poněkud podlý. Den nato si šel Charles sednout na lavičku do besídky. Mřížkou procházela světélka, vinné listy kreslily do písku svůj stín, jasmín voněl, drobné mušky bzučely kolem rozkvetlých lilií a Charles se jako mladíček zalykal návaly milostného vzplanutí, jimiž přetékalo jeho zarmoucené srdce. V sedm hodin pro něho přišla Bertička, která ho celé odpoledne neviděla, aby šel k večeři. Měl hlavu zvrácenou ke zdi, oči zavřené, otevřená ústa a v rukou držel dlouhou kadeř černých vlasů. „Tak pojď, tatínku!“ řekla. A domnívajíc se, že si chce hrát, trochu do něho strčila. Upadl na zem. Byl mrtev. Šestatřicet hodin nato přijel na lékárníkovu žádost pan Canivet. Otevřel ho a nic nenašel. Když bylo všechno prodáno, zůstalo dvanáct franků sedmdesát pět centimů, což zaplatilo slečně Bovaryové cestu za babičkou. Ta dobrá žena zemřela ještě téhož roku, a jelikož otec Rouault ochrnul,
vzala si ji na starost jakási teta. Ta je chudá, a tak ji posílá do přádelny, aby si vydělala na živobytí. Po Bovaryho smrti se v Yonville vystřídali tři lékaři, ale neměli úspěch, pan Homais jim hned vzal vítr z plachet. Jeho klientela se ohromně rozrostla; úřady přimhuřují oči a veřejné mínění nad ním drží ochrannou ruku. Právě obdržel záslužný kříž.
400
401
Made with FlippingBook - Online magazine maker