O Paní Bovaryové i (kritická studie)
které představují, jsou součástí celkového charakteru postav, které chtěl autor vykreslit, přičemž je zveličil a vtiskl jim zjednodušující a často až šokující realismus; vzhledem k tomu, že Gustave Flaubert ujišťuje o své úctě k dobrým mra- vům a ke všemu, co souvisí s náboženskou morálkou, nezdá se, že by jeho kniha byla napsána jako některá díla pouze s cílem uspokojit smyslné vášně, ducha prostopášnosti a zhýralosti nebo zesměšnit věci, které musí mít úctu všech; vzhledem k tomu, že se mýlil pouze v tom, že občas ztrácel ze zřetele pra- vidla, která žádný sebeúctyhodnější spisovatel nesmí nikdy porušit, a zapo- mínal, že literatura, stejně jako umění, 46 aby dosáhla dobra, jež je povolána přinášet, musí být nejen cudná a čistá ve formě a výrazu; za těchto okolností a vzhledem k tomu, že nebylo dostatečně prokázáno, že pánové Pichat, Gustave Flaubert a Pillet jsou vinni z trestných činů, z nichž jsou obviněni, je Soudní dvůr zprošťuje obžaloby vedené proti nim a náhrady nákladů řízení.
I P ŘED POČÁTKEM
Paní Bovaryovou 47 začal Flaubert psát 19. září 1851 poté, co si během léta vy- hotovil scénáře, detailní plán. Před začátkem samotného psaní však leží jeho původ. Ten je sice poněkud nejasný, ale nepochybně souvisí s neúspěchem, který Flaubertovi přineslo Pokušení svatého Antonína 48 , dílo, od kterého si hodně sliboval. Svůj rukopis totiž přečetl Louisi Bouilhetovi a Maximu Du Campovi a ti mu s chladnou lhostejností doporučili, aby jej hodil do kamen. Flaubert neprodleně odjel do Orientu, aby se z té bolestné rány sebral. Avšak v onen den předčítání, jak tvrdí Du Camp ve svých Literárních vzpomínkách (zde má svůj počátek legenda, vyprávění o původu zrekonstruované o dvacet pět let později), doporučil Bouilhet Flaubertovi, aby si ke stylistickému cvičení vybral méně okázalé téma a vyměnil příběh světce za příběh malo- městské paničky. Jeden příhodný měl po ruce: historii Eugena Delamara, ranhojiče 49 v městysi Ry v rouenském kraji, jež v novinách plnila rubriku „události dne“. Úvodní kapitoly Paní Bovaryové jako by vzešly přímo z černé kroniky: „Poprvé vstoupil do manželství se ženou starší než on, domnívaje se, že je bohatá, ovdověl a oženil se s mladou dívkou bez majetku, jíž se do- stalo určitého vzdělání a výchovy v rouenském penzionátu.“ 50 Manželství schází na úbytě. Svým podrobným líčením zvratů v dramatu Du Camp vy- volává silný dojem, že s výjimkou několika obměn v ději a postavy manžela, která příběhu dominuje, shrnuje zápletku Paní Bovaryové :
Obtěžkána dluhy, pronásledována věřiteli, bita mi- lenci, pro které okrádala svého manžela, propadla záchvatu zoufalství a otrávila se. Zanechala po sobě
i Studie, jejíž autorem je Philippe Dufour, byla uveřejněna v kritickém vydání Madame Bovary. Moeurs de province , vydaném nakladatelstvím Honoré Champion v Paříži roku 2021.
473
472
Made with FlippingBook - Online magazine maker