ostatní, mezi nebem a zemí, bouřlivá a dokonale vznešená. Pokud se týče ostatních, ti byli ztraceni, neměli vymezené pevné místo a jako by neexistovali. Ostatně čím bližší jí věci byly, tím víc se od nich její mysl odvracela. Všechno, co ji bezprostředně obklopovalo, nudný venkov, omezení maloměšťáci, všední prostřednost života, jí připa- dalo jako výjimka, jako zvláštní náhoda, ve které je ona uvězněna, kdežto za jejími hranicemi se do nedozírna rozprostírá rozlehlá země blaženosti a vášně. Ve své touze zaměňovala smyslné požitky z pře- pychu s radostmi srdce, elegantní způsoby s jemnocitem. Cožpak láska nepotřebuje stejně jako indické rostliny pečlivě připravenou půdu a zvláštní teplotu? Tak tedy pro ni vzdechy za měsíčního svitu, dlouhotrvající objetí, slzy kanoucí na ruku, jež se nebrání, všechna unylost něhy, všechno vzrušení těla bylo neodmyslitelné od balkónů velkých zámků plných zábav, od budoárů s hedvábnými závěsy a tlus- tým kobercem, s květinami ve vázách a s lůžkem na vyvýšeném stu- pínku a od třpytu drahého kamení a šňůr livrejí. Chlapec z pošty, který chodil každý den ráno hřebelcovat kobylu, procházel chodbou v těžkých dřevácích; halenu měl roztrhanou, nohy v soukenných střevících nahé. Tohle tedy byl podkoní v krátkých kal- hotách, kterým musela vzít zavděk! Když svou práci skončil, celý den už nepřišel, protože Charles večer po návratu sám vodil koně do stáje, odsedlával ho, nasazoval mu ohlávku, zatímco služka přinášela otep slámy a házela ji do žlabu, jak se dalo. Místo Nastasie – která konečně odjela z Tostes, prolévajíc potoky slz – vzala Emma do služby čtrnáctileté děvče s mírným výrazem, si- rotka. Zakázala jí nosit bavlněné čepce, naučila ji, že ji má oslovovat v třetí osobě, že se sklenice vody nosí na talířku, že se klepe na dveře, než se vstoupí, a také ji naučila žehlit, škrobit, oblékat ji, chtěla si z ní udělat pokojskou. Nová služka bez odmluvy poslouchala, aby nedo- stala výpověď, a jelikož paní obyčejně nechávala v kredenci klíč, Fé- licité si odtamtud každý večer brávala menší zásobu cukru, kterou si pak o samotě po modlitbě snědla v posteli. Odpoledne si někdy chodívala naproti popovídat s postilióny. Paní bývala nahoře ve svém pokoji.
76
Made with FlippingBook - Online magazine maker