a okolo páté, když se stmívalo, vracely se děti ze školy, vlekly po chod- níku dřeváčky a pravítky bouchaly jedno po druhém do okenních přístřešků. V tuto hodinu za ní chodíval pan Bournisien. Vyptával se jí na zdraví, přinášel jí novinky a při nezávazném, laškovném povídání, které nebylo nepříjemné, ji nabádal ke zbožnosti. Samotný pohled na kněžskou kleriku jí přinášel úlevu. Jednou, když její nemoc dosáhla nejprudšího stadia a když se ne- mocná domnívala, že se blíží konec, požádala o přijímání; a během příprav na udělení svátosti v její ložnici, když z prádelníku plného si- rupů dělali oltář a Félicité sypala po podlaze květy jiřin, pocítila Emma, jak do ní proniká něco silného a zbavuje ji vší bolesti, všeho vnímání, všeho citu. Přestalo ji tížit tělo, začínal jiný život; zdálo se jí, že celá její bytost stoupá k Bohu a že se co nevidět rozplyne v té lásce, jako se zapálené kadidlo mění v kouř. Postříkali prostěradla svě- cenou vodou, kněz vyňal z ciboria bílou hostii a ona téměř omdlévala nebeskou slastí, když přibližovala rty, aby přijala podávané tělo Spa- sitelovo. Záclony alkovny se kolem ní měkce vzdouvaly jako oblaka a paprsky obou voskovic hořících na prádelníku jí připadaly jako osl- nivé svatozáře. Sklonila zase hlavu a domnívala se, že slyší v širém ves- míru zpěv serafínských harf a že v blankytném nebi na zlatém trůnu uprostřed světců držících zelené palmové ratolesti vidí Boha Otce ve vší velebnosti a on pokynem ruky posílá na zem anděly s ohnivými křídly, aby ji vzali do náručí a odnesli. Tato nádherná vidina jí utkvěla v paměti jako to nejkrásnější, o čem možno snít; snažila se proto nyní vybavit si zase ten pocit, který stále trval, i když už ne tak výlučný, přece jen stále nesmírně slastný. Její duše zmožená pýchou konečně odpočívala v křesťanské pokoře; a vy- chutnávajíc radost ze své slabosti, pozorovala Emma, jak se její vůle hroutí a otevírá tak zeširoka vchod záplavě milosti. Existuje tedy místo štěstí jiná, větší blaženost, je jiná láska nade všechny ostatní, láska nepřerušovaná a nekonečná, která věčně roste! V iluzích své na- děje zahlédla stav čistoty, vznášející se nad zemí a splývající s nebem, kterého si přála dosáhnout. Chtěla se stát světicí. Koupila si růženec,
250
Made with FlippingBook - Online magazine maker