Kniha druhá: Po stupních civilizace
2. Po stupních civilizace
Avšak tyto chvályhodné soukromé iniciativy, které se snažily slušně a humánně upravit vztah lidské společnosti k Mlokům, brzo nestačily. Bylo sice poměrně snadno zařadit Salamandry, jak se říká, do výrobního procesu, ale daleko složitější a těžší se ukázalo přičlenit je nějakým způ- sobem k stávajícím společenským řádům. Konzervativnější lidé sice tvr- byl ubit motykou nebo krumpáčem. Vůbec mezi psy a Mloky se vyvinulo trvalé, přímo smrtelné nepřátelství, které se nijak nezměnilo, naopak spíše zesílilo a pro- hloubilo zřízením ohrad mezi oběma. Ale to už tak bývá, a nejenom u psů. Mimochodem řečeno, těch dehtovaných plotů, táhnoucích se mnohdy na sta a sta kilometrů po mořském břehu, bylo využito k účelům výchovným; po celé délce byly pomalovány velikými nápisy a hesly vhodnými pro Mloky, jako například: VAŠE PRÁCE – VÁŠ ÚSPĚCH Jeden metr hráze můžete postavit za 57 minut! VAŽTE SI KAŽDÉ VTEŘINY! Den má toliko 86 400 vteřin! KAŽDÝ MÁ JEN TOLIK CENY, KOLIK UDĚLÁ PRÁCE KDO PRACUJE, SLOUŽÍ VŠEM Kdo nepracuje, ať nejí! A tak dále. Povážíme-li, že ty prkenné ohrady lemovaly na celém světě víc než tři sta tisíc kilometrů mořských břehů, dovedeme si představit. kolik nabádavých a obecně prospěšných hesel se na ně vešlo.
dili, že tady není co mluvit o nějakých právních a veřejných problémech; Mloci prý jsou prostě majetkem svého zaměstnavatele, který za ně ručí a odpovídá i za případné škody, které by jeho Mloci způsobili; přes svou nepochybnou inteligenci nejsou Salamandři nic jiného než právní ob- jekt, věc neboli statek, a každé zvláštní zákonité opatření týkající se Mloků bylo by prý rušivým zásahem do svatých práv soukromého vlast- nictví. Naproti tomu druhá strana namítala, že Mloci jakožto bytosti in- teligentní a do valné míry odpovědné mohou svévolně a nejrůznějším způsobem porušovat platné zákony. Jak by přišel majitel Mloků k tomu, aby nesl odpovědnost za případné přestupky, kterých se jeho Salamandři dopustí? Takové riziko by nepochybně podlomilo soukromou podnika- vost v oboru mločích prací. V moři není plotů, říkalo se; Mloky nemůžete uzavřít, abyste je měli pod dohledem. Proto je třeba zavázat zákonitou cestou Mloky samotné, aby respektovali lidský právní řád a řídili se před- pisy, které pro ně budou vydány. 19
19 Srov. první Mločí proces , který se konal v Durbanu a byl hojně komentován ve světovém tisku (viz výstřižky pana Povondry).
Přístavní úřad v A zaměstnával pracovní kolonu Mloků. Ti se bě‐ hem doby tak rozmnožili, že už neměli v přístavu dost místa; i usadilo se několik pulčích kolo‐ nií na okolním pobřeží. Statkář B, k jehož pozemkům náležela část řečeného pobřeží, žádal, aby pří‐ stavní úřad vystěhoval své Sala‐ mandry z jeho privátního břehu, jelikož tam má své koupaliště. Přístavní úřad namítal, že mu po tom nic není; jakmile se Mloci usadili na pozemcích stěžovatele, stali se jeho soukromým vlastnic‐ tvím. Zatímco se toto jednání při‐ měřeně protahovalo, počali Mloci
(jednak z vrozeného pudu, jednak z pracovní horlivosti, která jim byla vštípena výchovou) bez pří‐ slušného příkazu i povolení sta‐ vět hráze a přístavní nádrže na březích pana B. Tu podal pan B na dotyčný úřad žalobu pro po‐ škození svého majetku. V první instanci byla žaloba odmítnuta s odůvodněním, že majetek pana B nebyl těmi hrázemi poško‐ zen, nýbrž zdokonalen. Druhá in‐ stance dala za pravdu žalující straně v tom, že nikdo není po‐ vinen trpět na svém pozemku chovná zvířata svého souseda a že přístavní úřad v A ručí za
190
191
Made with FlippingBook - Online magazine maker