leckdy ještě menší než zrnka písku, začaly poletovat širým světem, a pokud vlétly lidem do obličeje, často uvízly v jejich očích. Lidé pak viděli všechny věci převráceně nebo si všímali jenom špat- ností, jelikož si každá střepinka podržela tutéž sílu, jakou mělo celé zr- cadlo. A nejstrašnější bylo, když se střepinka dostala lidem do srdce, protože takové srdce se v tu chvíli proměnilo v kus ledu. Jiné střepiny byly zase tak velké, že z nich bylo možné udělat tabulky do oken, ale nebylo záhodno dívat se skrz ně na svoje přátele. Další skon- čily například v brýlích, avšak špatně dopadl, kdo si je nasadil, aby lépe viděl a spravedlivě soudil. Zato ďábel se smál, až se za břicho popadal, nic mu nemohlo udělat větší radost. Jenomže střepinky toho zrcadla létají vzduchem dodnes. A proto teď hezky poslouchejte!
Druhá pohádka vypráví o chlapečkovi a děvčátku
k.
V e velkém městě, kde je tolik domů a lidí, že nemůže mít každý svoji zahrádku a musí se povětšinou spokojit s květinami v koře- náčích, žily dvě chudé děti. Jejich zahrada byla přece jen o něco větší než květináč, ale nebyli to bratr a sestra, jen se jako sourozenci měli rádi. Jistě i proto, že obě rodiny bydlely přímo proti sobě, v podkrovních komůrkách dvou sousedících domů. A jelikož domy od sebe oddělovala jen okapová roura, běžící krajem širokých říms dolů na chodník, stačilo rouru překročit, a pohodlně jsi vstoupil z jednoho okna do druhého. Každá rodina pak měla před svým okénkem dřevěný truhlík, v němž pěstovali zeleninu a pro radost malý růžový keř. Růžím se tu dařilo zna- menitě, a když jednou napadlo rodiče postavit truhlíky napříč, spojovaly téměř obě okna a vypadaly jako jeden dlouhý záhon. Výhonky hrášku za- krývaly dřevo truhlíků, větvoví růžových keřů ovíjelo se okolo oken a klo- nilo se k sobě navzájem, takže to vypadalo jako slavobrána z květin a zeleně. Truhlíky však byly hodně vysoké a děti věděly, že na ně nesmějí lézt. Na římsu ale směly vyjít, a tak často sedaly na malých stoličkách pod rů- žemi a pěkně si hrály.
…a ti, kdo chodili do jeho čarodějnické školy, všude vypravovali, že se stal zázrak.
162
Made with FlippingBook - Online magazine maker