KOSMETIKA
ČEŠTÍ VÝZKUMNÍCI PŘEMĚŇUJÍ ZBYTKY ROSTLIN NA ÚČINNOU KOSMETIKU
Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky přírodní kosme- tiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým čes- kých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu. Výzkumy probíhají na odpadní surovině vznikající při výrobě silic – esenciálních olejů z bylinné biomasy, kterou se zabývá společnost První jílovská a.s. Cílem je zefektivnění procesu výroby a také zvýšení jejího ekonomického aspektu o nový produkt. Společensky velmi vý- znamné téma se řeší v rámci projektu Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRKL za finanční podpory Technologické agentury ČR (TA ČR). Výsledek velmi nadějného probíha- jícího výzkumu má být známý do roku 2025. „ Hydroláty jsou vedlejším produktem destilace rostlinných materiálů a mají široké využití nejen v kosmetickém, ale i ve zdravotnickém průmyslu, “ vysvětlila Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV, který je hlavním řešitelem pro- jektu. „ Ty, které jsou získané například při zpracování některých květin či léčivých bylin, mají pro člověka celou řadu pozitivních účinků. Vykazují zejména protizánětlivé, antimikrobiální a antioxidační účinky, “ upozornil Petr Kaštánek ze spolupracující společnosti EcoFuel Labora- tories. „ Vyvíjíme na jejich základě široku škálu pleťových tonik, vhodných zejména pro problema- tickou, aknozní či zralou pleť, “ dodal. POUŽITÍ JÍLU V BOJI PROTI VĚČNÝM TOXINŮM Filtry PFAS určené pro průmyslový odpad jsou obvykle vyrobeny z aktivního uhlí (PFAS = per- fluorované a polyfluorované alkylové sloučeniny). Jelikož je tento materiál značně drahý, hledají výzkumníci alternativní filtrační materiály pro tak- zvané „věčné toxiny“, jejichž zbytky, silně poško- zující naše zdraví, se v životním prostředí rozklá- dají jen velmi pomalu. Tým z TU Bergakademie Freiberg nyní navrhuje jako možný filtr PFAS jíl z bentonitu modifikovaný organickými látkami. Výsledky se objevují v časopisu Chemie Inge- nieur Technik . Při laboratorních testech s kyselinou perfluoro- heptanovou (PFHpA) dosáhl tým pod vedením profesora chemie Martina Bertaua s inovativním jílovým materiálem až 95procentní účinnosti fil- trování. PFHpA je významným zástupcem PFAS a je často detekována při analýzách životního prostředí. „ Takzvané organohlinky jsou známé svým dobrým filtračním účinkem. Nyní jsme zkoumali modifikaci materiálu pomocí organic- kých přísad, které jsou specializované na „zachy- cování“ PFAS, “ vysvětluje profesor Martin Bertau.
Obr.: Vývojem kosmetických prostředků z bio- logických látek z rostlin se v centru zabývá tým vedený Petrem Kaštánkem ze společnosti Eco- Fuel Laboratories, s.r.o.
V právě probíhajícím výzkumu využívají vědci genofondové sbírky tradičních i méně známých léčivých rostlin, kterou provozuje Botanický ústav AV ČR. „ Testujeme, mimo jiné, přípravu hydrolátů z máty peprné, kosatce sibiřského, levandule lékařské či slézu maurského. A to jak z hlediska účinných látek, zejména ze skupiny terpenů, tak na jejich biologickou aktivitu, “ vysvětlila Jana Hajšlová z VŠCHT. Velkou perspektivu probíhajícího snažení českých specialistů naznačují i ekonomické trendy. Produkty na bázi přírodních bioaktiv- ních látek jsou totiž velmi žádané. Například celosvětový trh s kosmetickými výrobky byl v roce 2017 ceněný na 532 miliard dolarů a v průběhu letošního roku má dosáhnout tržní hodnoty 805 miliard dolarů, přičemž hlavním pilířem tohoto trhu je stárnoucí populace. Do roku 2050 se očekává, že populace starší 60 let dosáhne 2,09 miliardy. Zároveň délka věku žen by se měla zvýšit z 82,5 roku v roce 2005 na 86,3 roku v roce 2050. Podíl starších osob na kosmetických výrobcích je na vze- stupu společně s rostoucí kupní silou zejména v Indii a Asii. Anti-aging kosmetické produkty reprezentují cca 25 procent prodejů pleťové kosmetiky, přičemž trh s pleťovou kosmetikou byl v roce 2016 odhadován na 134,6 miliard dolarů a očekává se, že do roku 2025 dosáhne hodnoty 218,6 miliardy dolarů. Mezi dalšími žádanými kategoriemi je i péče o pleť s akné, bělící přípravky na pleť (Asie) a přípravky pro péči o citlivou pokožku, kterou Chemici mohou v laboratoři vkládat orga- nické přísady mezi rozdělené jílové vrstvy, jako se zasouvají hrací karty do hromádky karet. „ Organické složky vykukují z jílových komponent tak, že atomy uhlíku mohou interagovat s PFAS, “ vysvětluje Paul Scapan, který zkoumá jílové filtry v rámci své doktorské práce. „ Tyto atomy uhlíku jsou schopny zachytit molekuly PFAS a vázat je. “ Organický jíl s navázanými PFAS lze poté spálit při teplotě nejméně 1 200 stupňů, čímž dojde k dokonalému zničení znečišťujících látek. Šetrné k životnímu prostředí a recyklova- telné Doktorand Paul Scapan se nyní zaměřuje na to, které snadno biologicky odbouratelné mole- kuly mohou nejlépe plnit funkci účinného lapače různých PFAS. Pokud budou přísady šetrné k ži- votnímu prostředí, bude možné popílkový jílový filtr kompletně znovu použít. „ Materiál je vhodný k dalšímu zpracování například na geopolymery, alternativu k cementům, jež je šetrná k životnímu prostředí, “ říká profesor Martin Bertau. Jaké další výhody by mohly organické jíly mít? Díky různým přísadám lze filtrační účinek ino- vativních organických jílů specificky přizpůsobit
udává až 48 procent respondentek (viz Global Cosmetic Skin Care (2017–2025) Market Size, Market Share, Application Analysis, Growth Trends, and Key Players – researchAndMar- kets.com). Doc. Ing. Petr KAŠTÁNEK, PhD., EcoFuel Laboratories, s.r.o., kastanek@ecofuel.cz, Ing. Olga ŠOLCOVÁ, DSc., Ústav chemických procesů AV ČR, solcova@icpf.cas.cz
VÝZKUM A VÝVOJ
Obr.: Profesor Martin Bertau (vlevo) a Paul Scapan (foto: TU Bergakademie Freiberg / A. Hiekel)
mnoha perfluorovaným a polyfluorovaným alkylo- vým sloučeninám. „ V porovnání s filtry z aktivního uhlí, které jsou v současné době dostupné na trhu, by organické jíly účinně elilminovaly PFAS, podle našeho současného stavu znalostí, za cenu desetkrát nižší, “ vypočítává Paul Scapan. » https://tu-freiberg.de/en/news/using-clay-com- bat-eternal-toxins
27
CHEMAGAZÍN • 1 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook Ebook Creator