CHEMAGAZÍN 1-2024

VODÍKOVÉ TECHNOLOGIE

AŽ 10X MÉNĚ PLATINY DÍKY ČESKÉMU PATENTU! O BUDOUCNOSTI VODÍKOVÉ MOBILITY ROZHODNE I DOSTUPNOST KRITICKÝCH SUROVIN

Osobní, nákladní i veřejnou dopravu v Evropě čekají v blízké budoucnosti velké změny. V sou- vislosti s dekarbonizačními cíli Evropské unie, podle kterých se mají snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990, čeká sektor dopravy postupný odklon od fosilních paliv. Tradiční vozidla na benzin, diesel, LPG či CNG tak budou v čím dál větší míře doplňovat a posléze nahrazovat bateriové elektromobily a vozidla s palivovými články na vodík. Vodík pak má potenciál zejména v těžké nákladní dopravě. O tom, v jakém poměru se prosadí vodíkové technologie, bude ve velké míře rozhodovat i dostupnost kriticky potřebných surovin pro jejich výrobu. Díky českému patentu profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se podařil průlom ve vývoji katalyzátorů pro vodíkové palivové články. Brzy bude při výrobě katalyzá- torů stačit až desetkrát menší množství drahé platiny než doposud. Vodík jako další z řešení nízkoemisní mobility? V současné době se v dopravě odehrává revo- luce. Zejména bateriové elektromobily se začínají rozšiřovat už i v České republice. Doplňujícím řešením hlavně v těžké nákladní a dálkové dopravě a u užitkových vozů mohou být vozidla s palivovými články na vodík. Ve prospěch budoucího většího rozšíření vodíkového pohonu hovoří několik faktorů. „ Evropské země, reprezentované mj. Evropskou komisí, počítají s výrazným zapojením vodíkových technologií do nově budovaného nízkoemisního energetického systému. Inovace směřující ke snížení materiálové náročnosti palivových článků nebo elektrolyzérů jsou proto zcela zásadní pro naplňování stanovených cílů, “ komentuje Aleš Doucek, předseda představenstva z České vodíkové technologické platformy (HYTEP). Extrémní rozdíl pak panuje mezi energetickou hustotou vodíku a bateriemi v elektromobilech. Současné špičkové bateriové packy dosahují energetické hustoty do 0,3 kWh na kilogram. „ Vodík má výrazně vyšší energetickou hustotu na hmotnost, to znamená, že v 1 kilogramu vodíku uskladníme až 33,3 kWh energie. I se započtením váhy nádrží jsme stále na výrazně nižší hmotnosti na uskladněnou jednotku energie oproti bateriím. Na druhou stranu výzvou pro vodík jsou jeho ener- getické vlastnosti v poměru k objemu. Baterie jsou kompaktnější a je možné je umístit do podlahy bateriového elektromobilu, zejména v osobních autech. Vodík potřebuje relativně objemné nádrže a při 700 barech tak na 1 kilogram vodíku potře- bujeme přibližně 25 litrů objemu. Právě proto je nejzajímavější jeho využití tam, kde nejsme příliš limitovaní prostorem, tedy například v nákladních

vozidlech, “ doplňuje Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy. Výrobci baterií se pochopitelně neustále snaží vylepšovat jejich vlastnosti. Jde ale o postupný vývoj a s revolučními bateriemi, které by výrazně zlepšily současné vlastnosti lithium-iontových akumulátorů, je nutné po- čítat, až když dojde k rozšíření jejich výroby a snížení jejich ceny. Obr. 1: Zkušební stanice vodního elektrolyzéru ETS-1 (foto: LEANCAT)

20 až 30 gramů platiny. Výzkumné a vývojové aktivity se snaží o postupné snižování platiny při zachování životnosti palivových článků, to povede k dalšímu snížení cen jak palivových článků, tak koncových vozidel. Díky českému patentu budou výrobci palivo- vých článků brzy potřebovat až desetinásobně menší množství tohoto vzácného kovu! Revoluční katalyzátor aneb zlaté platinové české ručičky Jedním z členů České vodíkové technologické platformy HYTEP je i ryze česká společnost LEANCAT. Ta vznikla v roce 2016 jako vý- sledek spolupráce mezi Karlovou univerzitou a technologickou skupinou JABLOTRON, s cílem komercializovat unikátní patentovaný objev profesora Vladimíra Matolína z Mate- maticko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „ Platina je zatím naprosto nepostradatelným ko- vem pro palivové články, tedy pro výrobu elektřiny z vodíku, “ tvrdí profesor Matolín. Jeho vědecký tým proto před několika lety navrhl, vyvinul, úspěšně postavil a patentoval inovativní kata- lyzátor pro palivové články, který potřebuje na anodě mnohem méně platiny a rovněž menší množství platiny na katodě. Později na to navá- zal další patent s několika dalšími spoluautory. O jak velké snížení obsahu platiny půjde? „ Snížení obsahu platiny je ideálně o 90 % , řekněme desetinásobné. V reálném systému bude snížení v závislosti na provozních podmínkách a plánované životnosti tak pětinásobné. Ale to bude otázka dalšího, již aplikovaného, vývoje. Budu-li optimista, tak snížíme obsah platiny 5–10krát, “ přibližuje profesor Matolín a upozorňuje, že inovace jeho dnes již bývalého týmu se úspěšně blíží komerčnímu využití. To má zajistit silný partner Univerzity Karlovy z Německa. Obr. 2: Vodní elektrolyzéry PEMWE (foto: LEANCAT)

Palivové články: V hlavní roli platina Trh s palivovými články je v současnosti rela- tivně malý. V průběhu let sice došlo k výraz- nému snížení ceny palivových článků na instalo- vanou kW výkonu, přesto stále existuje obrovský prostor pro zlepšení. Právě od úspor z rozsahu si řada výrobců slibuje další snížení cen. „ Cena nákladních vozidel, nebo městských autobusů s palivovým článkem je dnes přibližně 3–4x vyšší než v případě naftových ekvivalentů. Bavíme se ale o cenách, které jsou dnes, před výraznou úsporou z rozsahu, ke které by mělo v průběhu příštích let docházet. Řada studií pre- dikuje, že cena vodíkových dálkových nákladních vozidel bude k roku 2030 dost možná i levnější než u bateriových protějšků. Je to z toho důvodu, že určité typy chemií jsou nákladné a není možné je z důvodu vysoké energetické hustoty nahradit levnějšími typy baterií, “ doplňuje Jan Sochor z HYTEP. Pro výrobu palivových článků na vodík je kritickým kovem platina. Té se ročně na celém světě vytěží okolo pouhých 180 tun, ovšem devadesát procent z této produkce pochází ze tří států – Jihoafrické republiky, Ruska a Zim- babwe. V současnosti se na jeden palivový člá- nek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba

„ Kritickým problémem u každé inovace je komercializace. Jedna věc je něco vyrobit v laboratoři, druhá je být schopen vyrábět a to tak, aby vysoké výrobní náklady nepřevýšily

30

CHEMAGAZÍN • 1 / XXXIV (2024)

Made with FlippingBook Ebook Creator