EDITORSKÝ SLOUPEK
TAJEMSTVÍ PRVKŮ, MOLEKUL A JEJICH VAZEB – JE CO OSLAVOVAT!
nebo málo? No žádná hitparáda to není, a přesto tak činíme. Je tedy něco, co je výrazně lepší, když hoří? Ano je - VODÍK! Při hoření 1 g vodíku se uvolňuje 143 kJ. A co víc. Spalujeme-li vodík (tj. jeho reakce s kyslíkem), vzniká voda. Produktem tohoto spalovacího procesu, jindy odporně špina- vého a zapáchajícího, je čistá nezávadná voda, žádný oxid uhličitý, uhelnatý, siřičitý či něco horšího. Ve vodíku je tedy nejen spousta ener- gie, ale i čistá budoucnost. Proto se řada vědců a výzkumníků snaží a pracuje na nových techno- logiích věnujících se tomuto tématu. Vodík si však s sebou nese i pár háčků: jedním z nich je jeho velká výbušnost, také je to plyn, čili zabere moc místa, či když se elektrolyticky vyrábí, je to nákladné, neboť je k tomu zapotřebí katalyzátorů s drahou platinou a iridiem. Vědci jsou ale hlavy otevřené, tak se s tím postupně úspěšně potýkají. Zalistujete-li tímto číslem, narazíte opět na několik článků a zpráv věnovaných vodíku. Upozorním na jeden, který je o našich vědcích z MFF UK. Přišli na to, jak snížit v katalyzátorech množství drahé platiny, a to 5–10krát. Uzavírám odstavec o vodíku informací o jeho svátku, totiž Světovém dnu energetické nezávislosti, který byl vyhlášen v Los Angeles 10. července 2005 na počest výročí narození Ni- koly Tesly a upozorňuje na význam energetické nezávislosti a na rozvoj udržitelných zdrojů energie. Opakujícím se tématem, kterému se věnujeme často a je spojené s energií, jsou baterie a aku- mulátory. Alessandro Volta, Ital, který před více než 200 lety první baterii představil světu (včetně Napoleona Bonaparta), netušil, že se zapíše do dějin této planety. Kovové plíšky z mědi a zinku proložené kůží či papírem nasáklým zředěnou kyselinou sírovou změnily chod světa. Dnes se v elektrodách baterií uplatňuje řada jiných kovů a elektrolytů a s jediným cílem, jak jinak – více energie a po delší dobu. Jedná-li se o akumulá- tory, tak ještě s co nejkratším časem nabíjení. Díky Volto! 18. února na Tebe vzpomeneme, protože je Mezinárodní den baterií. Chemagazín číslo 1, první v novém roce, je vždy primárně o teple a s ním spojených dějích, nikajícím chladicím výkonem a zároveň splňuje požadavky SNAP a další požadavky na ochranu životního prostředí. Intuitivní uživatelské rozhraní a design zaměřený na uživatele doplňují nejno- vější funkce tohoto modelu a zároveň usnadňují každodenní práci. Truhlicové mrazničky Thermo Scientific řady TDE s ultranízkou teplotou a pohonem H-drive mají tři velikosti, které maximalizují skladovací kapacitu od 3 645 do 21 600 lahviček o objemu 2 ml. Řada TDE je k dispozici ve velikostech 3, 13 a 20 (kubické stopy), které jsou vhodné pro potřeby prakticky jakékoli velikosti laboratoře. Každá truhlicová mraznička představuje udrži- telné a spolehlivé řešení s maximální bezpeč- ností vzorků a provozními úsporami.
technologiích, zařízeních. S energií je spojené nejen zahřívání, ale i chlazení, které také při- náší do našeho života „energetické“ problémy. Krátká studie autorů z Prechezy a Fakulty strojní ČVUT představuje možnosti využití hmotnostních a entalpických bilancí k výpočtům některých chla- dicích procesů. I když už zdaleka nejsme v che- mickém průmyslu hráčem na předních pozicích, jako tomu bývalo v dobách jeho vzniku a rozkvětu, vyrůstají u nás firmy malé i větší, které mají trhu co nabídnout. Nalistujte článek od společnosti ALS představující využití ATR-FTIR spektroskopie pro identifikaci polymerního odpadu. ALS bude i v dalších číslech představovat své analytické tech- niky blízké danému tématu vydání. Čeká na vás také další směsice příspěvků a zpráv o zařízeních a technikách. Například o diferenciálním skeno- vacím kalorimetru ULTIMATE DSC od firmy Calneos nebo o konstantní klimatické komoře firmy BINDER aj. O výsledcích centra BIOCIRKL jsme psali již dříve. Jeho hráči vyvíjejí technologie na zpracování různých i odpadních materiálů a mění je na důležité suroviny nezatěžující ži- votní prostředí. Krátká zpráva o vývoji přírodních bioaktivních látek – kosmetických prostředků z biologických látek z rostlin – představuje výzkum společnosti EcoFuel Laboratories, s.r.o. Chemii u nás budují či rozšiřují i hráči zahraniční. Například německá firma Wacker staví továrnu v Karlových Varech. Nový závod se zaměří na výrobu speciálních silikonů vulkanizujících při pokojové teplotě. Zahájení výroby je naplánováno na konec roku 2025. V krátkých zprávách dění ve svých závodech komentuje ústecká společnost Spolchemie či Orlen Unipetrol ve svých závodech v Kralupech a Neratovicích (Spolana). Zimu máme stále ještě v plném proudu. Přeji vám proto, ať vás listování prvním číslem letošního Chemagazínu trochu zahřeje a sáhněte si k tomu po nějakém energetickém drinku nebo spalte přebytečné kalorie. Květa STEJSKALOVÁ, Vaše šéfredaktorka Chemagazínu, kvetoslava.stejskalova@chemagazin.cz Výkon Typické dveře mrazničky s velmi nízkou tep- lotou se optimálně otevírají 2 až 4krát denně, v některých případech ale až 20krát denně. Ote- vírání dveří představuje pro mrazničku značnou tepelnou zátěž. Díky době zotavení, která je při jednominutovém otevření dveří pouhou minutou, jsou nové mrazničky Thermo Scientific řady TDE s ultranízkými teplotami ideální pro vysoce využí- vaná laboratorní prostředí, kde je udržení teploty kritické pro integritu vzorků. Udržitelnost Všechny mrazicí boxy řady TDE s ultranízkými teplotami jsou vyráběny v zařízeních s nulovým odpadem a jsou vyrobeny z přírodních chladiv
Řeč bude o energii. Něčem, co není hmatatelné, není úplně vidět (opomenu-li sálání ohně), ne- může vzniknout z ničeho a zaniknout jen tak (bez ničeho). Její koloběh je dán, mění se z jednoho typu na jiný. Vzpomeňte na školní fyziku a její Zákon zachování energie - vyprávění fyzikáře o kuličce vyzdvihnuté do výše, která, když padá dolů, mění svou potenciální energii na kinetickou. To je fyzikální pohled. Jak to máme ale my che- mici? Učíme se, že energie je ukryta ve vazbách. A je jí tam někdy skutečně hodně, což se dá spo- čítat, změřit, a my to tak řadu let činíme. Donutí- me-li molekuly zrušit stávající vazby a vytvořit nové, někdy se jí hodně uvolní, jindy jí musíme velké množství dodat. Řeč je o reakcích, exotermických a endotermických. Sálá při nich teplo, nebo pod nimi hodně topíme. A my chemici pak hovoříme o entalpii, její změně, způsobech, jak ji pro různé látky umíme spočítat či v kalorimetrech změřit. Kde se energie vůbec vzala? Dávno, dávno tomu, při vzniku všeho se vzala! Otočme hlavu ke sluníčku a nechme si zahřát tvář jeho blaho- dárným teplem, energií z reakce, jež v této naší nejbližší hvězdě neúnavně běží po miliardy let. Slunci je třeba děkovat, učit se od něj (což např. dennodenně činí výzkumníci provozující toka- maky). A chceme-li mu poděkovat alespoň jednou v roce, máme k tomu příležitost 3. května – je totiž Mezinárodní den slunce! Dobře, víme, kde se energie bere, víme, jak ji dostávat z látek, do kterých ji uložilo slunce, a či- níme tak neúnavně pěknou řádku let. Vybrali jsme si ale dost primitivní způsob, takový hefaistovský. Spálíme totiž, na co přijdeme: uhlí, ropu, plyn, dříví, biomasu a ti opravdu vynalézaví nacpou do kamen i výrobky z ropy. Nalistujeme-li si v nějaké chemické učebnici tabulku, kde máme pěkně srovnaná tzv. spalná tepla látek, dozvíme se, kolik energie látka uvolní, podrobíme-li ji reakci s kys- líkem. V tuto chvíli laik žasne, odborník se stydí: při hoření 1 gramu uhlí se uvolní 29 kJ (kilojoulů) energie, u surové ropy je to 43 kJ, papír vydá 20 kJ, zemní plyn (CH 4 ) 50 kJ, benzín 48 kJ, suché dřevo 15 kJ a suchá biomasa 16 kJ. Je to hodně
TECHNICKÉ NOVINKY
NEJNOVĚJŠÍ VYLEPŠENÍ MRAZICÍHO BOXU S VELMI NÍZKOU TEPLOTOU Od roku 1940 umožňují mrazničky Thermo Scientific s velmi nízkou teplotou vědecké, lé- kařské a průmyslové inovace. Zkušenosti z řady produktů Revco i Forma Scientific jsou i na- dále hnacím motorem naší schopnosti přinášet špičkové inovace v oboru. Díky využití uhlovodí- kových chladiv a polyuretanové pěny s nefluo- ruhlovodíkovým vypěňovadlem s nulovým GWP izolace pro minimální dopad na životní prostředí se nový truhlicový mrazák může pochlubit vy-
6
CHEMAGAZÍN • 1 / XXXIV (2024)
Made with FlippingBook Ebook Creator