když upustím od svého záměru ucházet se o vaši dceru, aniž jsem měl tu čest požádat vás a pana Benneta, abyste použili své rodičovské autority v můj prospěch. Proti mému chování by někdo mohl mít námitky, protože jsem přijal odmítnutí z úst vaší dcery místo z vašich. Všichni můžeme udělat chybu. Určitě jsem to po celou dobu myslel dobře. Mým cílem bylo najít si milou družku, nezapomínaje na blaho celé vaší rodiny, a jestli by se mému chování dalo něco vytknout, pak dovolte, abych vás tímto požádal o prominutí.“
H. ÿomson
ýPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ D iskutování o nabídce k sňatku od pana Collinse pomalu utichalo a Elizabeth už trpěla jen nepříjemnými pocity, které takovou záležitost provázejí, a občas nějakou matčinou po- drážděnou narážkou. Pokud jde o pana Collinse, ten své city vyjadřoval hlavně škrobeností a nasupeným mlčením, rozhodně ne rozpaky nebo sklíčeností anebo tím, že by se jí vyhýbal. Sotva na ni promluvil a vytrvalou pozornost, kterou měl sám tak rád, soustředil po celý den na slečnu Lucasovou. Ta mu zdvořile naslouchala k velké úlevě všech, především její přítelkyně.
143
142
Made with FlippingBook - Online magazine maker