příbuzní – právě tak jako jeho – si všichni tento sňatek přejí. Domnívám se, že mě sesterská náklonnost neklame, když si myslím, že Charles si dovede získat každé ženské srdce. Když tedy všechny okolnosti tuto náklonnost podporují a nic jí nebrání, pak se snad nemýlím, když dou- fám, že tato událost mnoho lidí potěší. Tak co říkáš těmto slovům, drahá Lizzy?“ zeptala se Jane, když dopis dočetla. „Neříká tu Caroline výslovně, že neočekává a nepřeje si, abych se stala její sestrou? Že je naprosto přesvědčena o bratrově lhostejnosti, a jestliže tuší, jaké city k němu chovám, chce mě (s největší laskavostí) varovat? Je možno se na tu věc dívat jinak?“ „Ano, je. Já se na to dívám úplně jinak. Chceš to slyšet?“ „Velmi ráda.“ „Povím ti to zcela stručně. Slečna Bingleyová si všimla, že je její bratr do tebe zamilován, a chce, aby se oženil se slečnou Darcyovou. Rozjede se s ním do Londýna a doufá, že ho tam pozdrží, a tebe se snaží přesvědčit, že o tebe nestojí.“ Jane zavrtěla hlavou. „Měla bys mi věřit, Jane. Kdo vás jednou spolu viděl, nemůže pochybovat, že tě má rád. A jsem přesvědčena, že slečna Bingleyová také ne. Tak hloupá není. Kdyby viděla polovinu té lásky v očích pana Darcyho, dala by si hned šít svatební šaty. Věc se má však takto: My nejsme dost bohatí ani dost vznešení. Ona se tím víc snaží získat pro bratra slečnu Darcyovou, protože si myslí, že by jí jedna svatba v rodině mohla pomoci k druhé. Což je od ní docela chytrý nápad, a mohl by jí možná vyjít, kdyby jí nestála v cestě slečna de Bourgh. Když ti, drahá Jane, slečna Bingleyová napíše, že její bratr obdivuje slečnu Darcyovou, nemůžeš si vážně myslet, že jeho láska k tobě je menší, než když se s tebou v úterý loučil, nebo že ho dokáže přesvědčit, že není zamilován do tebe, ale do její přítelkyně.“ „Kdybychom měly na Caroline Bingleyovou stejný názor,“ odpo- věděla Jane, „pak by se mi tvým vysvětlením hodně ulehčilo. Vím však, že není odůvodněné. Caroline není schopna úmyslně někoho klamat. Mohu jen doufat, že v tomto případě klame sama sebe.“
Měli dost času to všechno probrat a zahrnout jeden druhého chválou, neboť Wickham a ještě jeden důstojník je doprovázeli zpátky…
„Z toho je zřejmé, že tuto zimu už nepřijede,“ dodala Jane. „Zřejmé je jen to, že se slečna Bingleyová nedomnívá , že by přijet měl.“ „Proč myslíš? Rozhodl o tom sám. Je svým vlastním pánem. Ale ještě nevíš všechno . Přečtu ti úryvek, který mi obzvlášť působí bolest. Nechci před tebou nic tajit. Pan Darcy netrpělivě očekává svou sestru, a abych se přiznala, my se právě tak těšíme, že ji zase uvidíme. Podle mého názoru se Georgianě žádná dívka nevyrovná krásou, vzděláním a elegancí, a náklonnost, kterou vzbuzuje v Louise a ve mně, je posílena ještě něčím dalším a příjemnějším, to jest nadějí, kterou si dovolujeme chovat, že se jednou stane naší sestrou. Nevím, jestli jsem se Vám někdy zmínila o svém názoru na tu věc, nechci však odtud odjet, aniž bych Vám jej svěřila, a věřím, že jej nebudete pokládat za nerozumný. Bratr ji vždy velmi obdivoval, a teď bude mít často příležitost vídat ji ve velmi přátelském prostředí a její
146
147
Made with FlippingBook - Online magazine maker