velice příjemný, a korunou toho všeho bylo, že má v úmyslu přijít na příští ples s několika svými přáteli. Nic nemohly dámy slyšet raději! Jestliže měl rád tanec, byl to jen krok k tomu, aby se zamiloval. To vzbudilo ve zdejších dívkách naději, že se jim možná podaří získat jeho srdce. „Kdybych se jen dočkala toho, aby se jedna z mých dcer šťastně provdala na Netherèeld,“ řekla paní Bennetová manželovi, „a aby všechny ostatní byly stejně dobře zaopatřeny, nic víc bych si už nepřála.“ Za několik dní oplatil pan Bingley panu Bennetovi návštěvu a poseděl s ním asi deset minut v knihovně. Doufal, že se mu poštěstí spatřit také mladé dámy, o jejichž kráse hodně slyšel, musel však vzít zavděk jen jejich otcem. Dámy měly trochu víc štěstí, protože mohly z horního okna zjistit, že má na sobě modrý kabát a že přijel na černém koni. Nedlouho potom mu poslali pozvání na oběd. Paní Bennetová hned přemýšlela, jakými chody by měla hosta uctít. Odpověď pana Bingleyho však všechno pozdržela. Musí následující den zajet do Londýna, a není tedy schopen přijmout jejich ctěné pozvání. Paní Bennetovou to úplně vyvedlo z míry. Nedovedla si představit, co by tak brzy po svém příjezdu do Hertfordshiru mohl mít v Londýně za řízení. A začala mít obavy, že by mohl neustále jezdit z jednoho místa na druhé a nikdy by se neusadil v Netherèeldu, jak se sluší a patří. Lady Lucasová ji poněkud uklidnila míněním, že odjel do Londýna pro své přátele, které chce vzít na ples, a brzy nato došla zpráva, že pan Bingley přivede na ples dvanáct dam a sedm pánů. Děvčata z tak velkého počtu dam radost neměla, den před plesem se však utěšila, když uslyšela, že místo dvanácti jich z Londýna přivezl jen šest, pět svých sester a jednu sestřenici. A když všichni vstoupili do tanečního sálu, bylo jich všehovšudy jen pět: pan Bingley, jeho dvě sestry, manžel starší z nich a další mladý muž. Pan Bingley byl hezký mladík ušlechtilé tváře, příjemného zjevu, s milým, srdečným chováním. Jeho sestry byly krásné dámy s vybraným vkusem. Švagr vypadal jako džentlmen, nic zvláštního
… přijel na černém koni.
ýPITOLA TŘETÍ
A
ť se však paní Bennetová za vydatné podpory svých dcer vyptávala svého chotě sebevíc, nepovedlo se jí dostat z manžela ani přibližný popis pana Bingleyho. Všelijak na něm vyzvídaly, zasypávaly ho přímými otázkami, lstivými doha- dy a nenápadnými narážkami, on však veškerým jejich obrat- ným nástrahám unikal. A tak nakonec byly nuceny spokojit se s informací z druhé ruky, s tím, co jim sdělila jejich sousedka paní Lucasová. Její zpráva byla velice příznivá. Sir William byl panem Bingleym nadšen. Pan Bingley je prý mladý, neobyčejně hezký,
14
15
Made with FlippingBook - Online magazine maker