ačkoli slovo pýcha v sobě zahrnuje oba významy. Člověk může být pyšný, ale nemusí být ještě ješitný. Pýcha ve smyslu hrdosti odpovídá tomu, co si sami o sobě myslíme, pýcha v onom druhém smyslu tomu, co bychom si přáli, aby si o nás mysleli ostatní.“ „Kdybych byl bohatý jako pan Darcy,“ zvolal mladý Lucas, který přišel se sestrami, „nedbal bych na nějakou hrdost. Choval bych smečku loveckých psů a každý den bych vypil láhev vína.“ „Pak bys ho vypil víc, než bys snesl,“ řekla paní Bennetová, „a kdybych tě při tom přistihla, hned bych ti tu láhev sebrala.“ Hoch se bránil, to že by nesměla, ona však dál vedla svou, že by to udělala, a jejich spor skončil až odchodem Lucasových.
ýPITOLA ŠESTÁ D ámy v Longbournu brzy uvítaly dámy z Netherèeldu. Tato návštěva byla opětována, jak se slušelo a patřilo. Milé chování slečny Bennetové bylo oceněno paní Hurstovou a slečnou Bingleyovou. A třebaže matku shledaly nesnesitelnou a mladší dcery podle jejich mínění nestály za zmínku, vyjádřily přání seznámit se s oběma nejstaršími. Jane uvítala takovou pozornost s největší radostí. Elizabeth však stále viděla v jejich chování k ostat- ním povýšenost, které – i když v nepatrné míře – nebyla ušetřena ani Jane, a nemohly v ní tedy vzbudit sympatie. Ovšem jejich vstřícnost vůči Jane měla svou cenu, protože ji se vší pravděpodobností vyvolal velký zájem, jaký o ni projevoval jejich bratr. Bylo zcela zřejmé, že na ni hleděl s obdivem, kdekoli ji uviděl. A Elizabeth bylo právě tak zřejmé, že Jane podléhá náklonnosti, kterou v ní hned na začátku vzbudil, a že spěje k tomu se bezhlavě zamilovat. Potěšeně si však pomyslela, že není pravděpodobné, že by si toho povšimli ostatní, poněvadž Jane v sobě spojovala velmi silný cit s klidnou povahou a stejně srdečným chováním ke všem lidem, což ji chránilo před dotěrnou podezíravostí. Zmínila se o tom své přítelkyni slečně Lucasové. „Je možná potěšující v takovémto případě umět lidi oklamat,“ odpověděla Charloìe. „Někdy se však nevyplatí být tak opatrný. Jestliže dívka skryje svou náklonnost i před tím, komu náleží, může ztratit příležitost ho k sobě připoutat a bude jí jen slabou útěchou, že o tom lidé nevědí. Každá náklonnost vzrůstá vděčností a lichocením,
31
30
Made with FlippingBook - Online magazine maker