„Pan Darcy je velmi zdvořilý,“ řekla s úsměvem Elizabeth. „To jistě je, uvážíme-li však okolnosti, drahá slečno Elizo, nemůže- me se jeho ochotě divit, vždyť kdo by chtěl něco namítat proti tak hezké partnerce?“ Elizabeth na ně vrhla šibalský pohled a obrátila se k odchodu. Odmítnutí jí u pana Darcyho neuškodilo. Právě o ní – ne bez jistého potěšení – přemýšlel, když ho oslovila slečna Bingleyová. „Že uhodnu, nač myslíte?“ „To asi sotva.“ „Uvažujete o tom, že by bylo k nevydržení trávit často večery tímto způsobem – v takovéto společnosti, a já s vámi naprosto souhlasím. Tak otrávená jsem snad nikdy nebyla! Tak banální zábava a přitom takový hluk! Ta bezvýznamnost všech tady a přitom to jejich sebevědomí! Jak ráda bych od vás slyšela kritiku těchto lidí, jistě by byla pěkně ostrá a přiléhavá.“ „Ujišťuji vás, že se ve svých dohadech zcela mýlíte. Zabýval jsem se v duchu příjemnějšími myšlenkami. Uvažoval jsem o tom, jaké potěšení mohou poskytovat kouzelné oči v hezké ženské tváři.“ Slečna Bingleyová se na něho okamžitě pozorně zadívala a vy- slovila přání dozvědět se, které dámě se podařilo vzbudit v něm takové úvahy. A pan Darcy jí odvážně odpověděl: „Slečně Elizabeth Bennetové.“ „Slečně Elizabeth Bennetové?“ opakovala slečna Bingleyová. „Já žasnu. Jak dlouho už ve vás budí takový obdiv – a kdypak vám, prosím, budu moci gratulovat?“ „Hned jsem si myslel, že tohle řeknete. Dámy mají velkou fantazii, z obdivu udělají hned lásku a od lásky je u nich jen krůček ke svatbě. Věděl jsem, že mi budete chtít gratulovat.“ „Nu co, myslíte-li to vážně, budu to považovat za jistou věc… Budete mít roztomilou tchyni, která se k vám do zámku hned na- stěhuje.“ Naslouchal jejímu zlomyslnému vtipkování s naprostou lhostej- ností, a poněvadž ji jeho klid přesvědčil, že tu není žádné nebezpečí, nemělo její špičkování konce.
„Dovolte, pane Darcy, abych vám vybral tuto roztomilou mladou dámu za partnerku.“
38
39
Made with FlippingBook - Online magazine maker