„Jenže otec koně jistě nemůže postrádat, drahoušku. Je jich za- potřebí na statku. Že je tomu tak, milý manželi?“ „Je jich zapotřebí na statku mnohem častěji, než vám vyhovuje.“ „Jestliže je máte dnes na statku, pak matinka dosáhla svého cíle,“ řekla Elizabeth. Nakonec otec potvrdil, že se bez nich neobejde, a Jane byla tedy nucena jet na koni. Matka ji vyprovodila ke dveřím a mnohomluvně ji radostně ujišťovala, že bude ošklivo. Její naděje se splnila: Jane nedojela daleko, když se spustil hustý déšť. Sestry si o ni dělaly starost, matka však byla v sedmém nebi. Celý večer pršelo bez přestání a Jane se opravdu nemohla vrátit. „To jsem ale měla dobrý nápad!“ zalibovala si několikrát paní Bennetová, jako by bylo její zásluhou, že se rozpršelo. Ale teprve druhý den ráno si uvědomila, jak moc šťastný nápad to od ní byl. Sotva posnídali, sluha z Netherèeldu přinesl pro Elizabeth tento dopis: Drahá Elizabeth, dnes ráno se mi udělalo hodně zle, což, jak se domnívám, je třeba přičíst tomu, že jsem včera na kůži promokla. Moje laskavé přítelkyně nechtějí slyšet o tom, abych se vrátila domů, dokud mi nebude líp. A také naléhají, aby mě prohlédl pan Jones – tak se nelekejte, kdybyste se dozvěděli, že byl и mne –, kromě toho, že mě bolí hlava a v krku, mi nic moc není.
Zdraví tě Tvá Jane
„Tak vidíte, má milá,“ řekl pan Bennet, když Elizabeth přečetla nahlas dopis, „jestli se vaše dcera vážně roznemůže nebo z toho bude mít smrt, bude pro vás jistě útěchou vědět, že k tomu došlo honbou na pana Bingleyho z vašeho příkazu.“ „Láry, fáry! Nemám strach, že by z toho měla smrt. Lidé ne- umírají na malé nastuzení. Dostane se jí dobré péče. Dokud tam zůstane, je všechno v nejlepším pořádku. Zajela bych za ní, kdybych mohla dostat kočár.“
… nedojela daleko, když se spustil hustý déšť.
45
44
Made with FlippingBook - Online magazine maker