„Už je to tak. Neznamená to však nutně, že hluboká a složitá povaha je více nebo méně hodna úcty než taková, jako je vaše.“ „Lizzy,“ zvolala její matka, „pamatuj, kde jsi, kroť svůj jazyk a nevykládej své rozumy jako doma.“ „Nevěděl jsem posud,“ navázal hned Bingley, „že se věnujete studiu lidské povahy. To musí být velmi zajímavé.“ „To jistě je, složité povahy jsou však nejzábavnější . Mají přinej- menším tuto přednost.“ „Venkov obvykle neposkytuje v tomto směru velkou rozmanitost. Na venkově se pohybujete v hodně uzavřené a málo proměnlivé společnosti,“ řekl Darcy. „Lidé sami se však tolik mění, že na nich můžete věčně pozorovat něco nového.“ „To je pravda,“ zvolala paní Bennetová, které se dotklo, jak Darcy mluvil o venkovské společnosti. „Ujišťuji vás, že se toho na venkově děje právě tolik jako ve městě.“ Všechny přítomné její slova překvapila a Darcy, který se na ni na okamžik zadíval, se od ní beze slova odvrátil. Paní Bennetová v domnění, že nad ním získala úplné vítězství, triumfálně pokra- čovala: „Co se mě týče, nemyslím si, že Londýn má nad venkovem nějaké velké výhody, až na to, že tam jsou obchody, veřejné podniky a divadla. Na venkově se žije daleko příjemněji, co říkáte, pane Bingley?“ „Když jsem na venkově,“ odpověděl domácí pán, „nikdy se mi odtud nechce odjet. A když jsem ve městě, je tomu zrovna tak. Obojí má své přednosti a já jsem stejně spokojený tady i tam.“ „A to je tím, že máte šťastnou povahu. Pro tohoto pána však venkov zřejmě nic neznamená,“ řekla paní Bennetová a podívala se na Darcyho. „Ale matinko, vy se mýlíte,“ řekla Elizabeth, která se za matku zastyděla. „Vy jste panu Darcymu špatně porozuměla. On pouze mínil, že na venkově nenajdete tolik rozličných lidí jako ve městě, a to, jak musíte sama uznat, je pravda.“
Ani apatykář, který přišel skoro ve stejnou dobu, to nepovažoval za rozumné.
59
58
Made with FlippingBook - Online magazine maker