„A co z toho bys tedy přisoudil mému skromnému vysvětlení?“ „Skrytou vychloubačnost, protože jsi ve skutečnosti na nedostatky ve svém psaní pyšný a domníváš se, že vyplývají z rychlosti tvých myšlenek a nedbalého písma, což, jak si myslíš, je ne-li chvalitebné, tedy aspoň nanejvýš zajímavé. Pisatel si vždycky velmi cení schopnosti psát rychle a nevěnuje pozornost písmu. A tak je to se vším. Když jsi dnes dopoledne paní Bennetové řekl, že kdyby ses někdy rozhodl opustit Netherèeld, že bys odtud zmizel v pěti minutách, pokládals to za něco hodného obdivu a chvály – ale co je tak chvályhodného na překotném odjezdu, po němž musí zůstat hodně věcí nevyřízených a není ku prospěchu tobě ani nikomu jinému?“ „No ne,“ zvolal Bingley, „to je příliš mnoho, když po mně chceš, abych si pamatoval všechny ty pošetilé věci, které jsem řekl ráno. A přece jsem věřil, že to, co jsem o sobě řekl, je pravda, a věřím tomu na mou čest i teď. Alespoň jsem tedy nepředstíral zbytečnou ukva- penost jen proto, abych se před dámami vytahoval.“ „Myslím, žes tomu upřímně věřil. Nejsem však vůbec přesvědčen, že bys tak rychle odcestoval. Záleželo by to na různých věcech, zrovna tak jako u každého jiného člověka. A kdyby ti, až bys vsedal na koně, nějaký přítel řekl: ,Měl bys, Bingley, radši odjet až příští týden,‘ nejspíš bys to udělal – nejspíš bys neodjel –, a kdyby ještě něco namítal, zůstal bys možná celý měsíc. “ „Tím jste jen dokázal,“ zvolala Elizabeth, „že pan Bingley není k sobě dost spravedlivý. Předvedl jste jeho povahu v lepším světle, než to udělal on sám.“ „Nesmírně jste mě potěšila, když slova mého přítele považujete za chválu mé vlídné povahy. Obávám se však, že si je vykládáte jinak, než tento pán zamýšlel. Měl by totiž o mně jistě lepší mínění, kdy- bych za takových okolností rázně odmítl a co nejrychleji odjel.“ „Považoval by tedy pan Darcy za polehčující okolnost, kdybyste neupustil od svého původního unáhleného rozhodnutí?“ „To, na mou věru, mohu těžko vědět. To musí Darcy vysvětlit sám.“ „Očekáváš ode mne, že budu obhajovat názory, které mi přisu- zuješ, ale já jsem je za své nikdy nepokládal. I když ovšem vezmeme
v úvahu váš výklad této věci, nesmíte, slečno Bennetová, zapomínat, že přítel, který si přál, aby neodjížděl a odložil svůj plán, pouze vyslovil své přání, požádal ho o to, aniž uvedl jediný důvod, proč by mu měl vyhovět.“ „Dát se ochotně – lehce – přemluvit přítelem vy neschvalujete.“ „Dát se přemluvit k něčemu, o čem sám nejste přesvědčen, neslouží ke cti ani jednomu, ani druhému.“ „Jak se zdá, pane Darcy, vy nepřipouštíte vliv přátelství a náklon- nosti. Ohled k žadateli člověka často přiměje ochotně mu vyhovět a nečekat na důvody, které by ho k souhlasu přiměly. Nemyslím jen na předpokládaný odjezd pana Bingleyho. Můžeme klidně počkat, až nastane, a pak si pohovořit o tom, zda se zachoval správně. Když však jde o nějaký obecný, běžný případ, kdy jeden přítel žádá druhého, aby změnil své rozhodnutí v nějaké bezvýznamné věci, odsoudil byste takového člověka, že přání vyhoví a nečeká, až bude k souhlasu přemluven?“ „Nežli budeme v této úvaze pokračovat, nebylo by radno, abychom přesněji stanovili, jak velkou důležitost žádost má a jak důvěrné přátelství poutá obě osoby?“ „Rozhodně si poslechněme všechny podrobnosti a nezapomeň- me na jejich rozměry, neboť ty budou mít v naší diskusi větší váhu, nežli tušíte, slečno Bennetová,“ řekl Bingley. „Ujišťuji vás, že kdyby Darcy nebyl mnohem silnější a větší než já, nebyl bych vůči němu tak povolný. A musím říci, že neznám hroznějšího člověka, než je Darcy za určitých okolností a na určitých místech; obzvlášť u sebe doma a v neděli večer, když nemá co dělat.“ Pan Darcy se usmál. Elizabeth však připadlo, že je trochu dotčen, a proto se přestala smát. Slečna Bingleyová se rozhořčila nad urážkou, které se mu dostalo, a ostře bratrovi vyčinila, že mluví takové nesmysly. „Já tě prohlédl, Bingley, ty nemáš rád diskuse, a chtěl jsi nám tuhle zarazit,“ řekl pan Darcy. „To je možné. Diskuse se příliš podobají hádkám. Kdybyste se slečnou Bennetovou s touhle počkali, až odejdu, byl bych vám velmi zavázán.“
66
67
Made with FlippingBook - Online magazine maker