dobře zastával, dále pan starosta soudil, že s vámi získáme i síly vaší ženy a pomocníků, takže bude možno udržovat ve vzorném pořádku nejen školu, nýbrž i školní zahradu. To všechno jsem snadno vyvrátil. Nakonec už neměl pan starosta vůbec nic, co by uvedl ve váš prospěch, smál se a řekl jen, že jste přece zeměměřič, a budete tedy umět obzvlášť pěkně rovně vyznačit záhony ve školní zahradě. Nu, proti žertům se nedá nic namítat, a tak jsem s tím příkazem šel za vámi.“ – „Děláte si zbytečné starosti, pane učiteli,“ řekl K., „ani mě nenapadne, abych to místo přijal.“ – „Výborně,“ řekl učitel, „výborně, odmítáte zcela bez výhrad,“ a sebral klobouk, uklonil se a odešel. Hned nato přišla nahoru Frída se zděšeným obličejem, košili nesla nevyžehlenou, na otázky neodpovídala, aby ji rozptýlil, vyprávěl jí K. o učiteli a o jeho nabídce, sotva to vyslechla, hodila košili na postel a zase odběhla. Za chvíli byla zpátky, jenže s učitelem, který se tvářil mrzutě a ani nepozdravil. Frída ho prosila o trochu strpení – patrně to učinila cestou nahoru již několikrát –, vtáhla pak K. postranními dveřmi, o nichž vůbec nevěděl, na sousední půdu 117 a tam mu konečně v roz- čilení a bez dechu vypověděla, co se jí stalo. Hostinská je prý rozhořčena, že se před K. snížila k vyznáním, a co horšího, k ústupkům ohledně jeho rozmluvy s Klammem, aniž dosáhla čehokoli jiného než, jak řekla, chladného a nadto neupřímného odmítnutí, a je teď rozhodnuta nestrpět už nadále K. ve svém domě; má-li prý nějaké styky se zámkem, ať jich hodně rychle využije, neboť ještě dnes, hned teď, musí dům opustit a ona ho znovu přijme leda na přímý úřední rozkaz a nátlak, doufá však prý, že k tomu nedojde, protože i ona má své styky se zámkem a uplatní je. Ostatně se prý do hospody dostal jen pro hostinského nedbalost a není prý na tom ani jinak zvlášť zle, neboť ještě dnes ráno se chlubil, že má k dispozici jiný nocleh. Frída má prý ovšem zůstat, kdyby se Frída odstěhovala s K., bude prý ona, hostinská, hluboce nešťastná, už dole v kuchyni se při pouhém pomyšlení na to s pláčem zhroutila vedle krbu, ubohá žena s nemocným srdcem, ale jak jinak se má zachovat, teď, když se – alespoň podle její představy – jedná
96
Made with FlippingBook - Online magazine maker