okolností tvým majetkem. Rozhovor s Klammem si představuješ jako obchod, hotové za hotové. Počítáš se všemi možnostmi; za předpo- kladu, že dosáhneš oné ceny, jsi ochoten udělat vše; bude-li mě Klamm chtít, vydáš mě, bude-li chtít, abys se mnou zůstal, zůstaneš, bude-li chtít, abys mě vyhnal, vyženeš mě, jsi však ochoten hrát i komedii, bude- -li to výhodné, budeš třeba předstírat, že mě miluješ, jeho lhostejnost se pokusíš přemoci tak, že zdůrazníš svou nicotnost a zahanbíš ho tím, že ses stal jeho nástupcem, nebo tím, že mu doneseš má vyznání lásky k němu, jež jsem opravdu učinila, a poprosíš ho, aby mě k sobě opět přijal – ovšem po zaplacení oné ceny; a když nepomůže nic jiného, pak budeš jménem manželů K.-ových prostě žebrat. Uvidíš-li však potom, uzavřela hostinská, že ses ve všem zmýlil, ve svých předpokladech i ve svých nadějích, ve svých představách o Klammovi i o jeho vztahu ke mně, pak pro mne začne peklo, neboť pak se teprve stanu jediným tvým majetkem, na nějž jsi odkázán, ale zároveň i majetkem, který se ukázal bezcenný a s nímž budeš podle toho nakládat, neboť jiný cit než vlast- nický ke mně nechováš.“ Napjatě, se staženými ústy poslouchal K., dříví pod ním se dalo do pohybu, svezl se skoro až na podlahu, nepozoroval to, teprve teď se zvedl, sedl si na stupínek, vzal Frídinu ruku, která se chabě pokusila vymanit, a řekl: „Nemohl jsem v tvém vyprávění vždycky rozlišit, co si myslíš ty a co hostinská.“ – „Bylo to jen mínění hostinské,“ řekla Frída, „vyslechla jsem všechno, protože mám hostinskou v úctě, avšak poprvé v životě jsem její mínění ve všem všudy zavrhla. Tak ubohé mi připadalo všechno, co říkala, tak daleko pochopení toho, co mezi námi dvěma je. Připadalo mi, že pravda je pravým opakem toho, co říká. Myslela jsem na to kalné ráno po naší první noci. Jak jsi vedle mne klečel s pohledem, jako by teď bylo všechno ztraceno. A jak se pak také všechno utvářelo tak, že ať jsem se namáhala sebevíc, nepomáhala jsem ti, nýbrž překážela. Kvůli mně se z hostinské stal tvůj nepřítel, mocný nepřítel, kterého ty pořád ještě podceňuješ; kvůli mně sis dělal starosti a musels bojovat o své místo, byls v nevýhodě proti starostovi, musel ses podrobit
166
Made with FlippingBook - Online magazine maker