na pozdrav, pomocník se tím také nedal vyrušit a stále se přibližoval. Tu Frída honem zavřela vnější okno, zůstala však za ním stát s rukou na klice, hlavu ke straně skloněnou, s velikýma očima a strnulým úsměvem. Věděla, že tak pomocníka spíš vábí, než odpuzuje? K. se však už neohlížel, chtěl si raději co nejvíc pospíšit a být brzy zpátky.
15/ U AMÁLIE
K
onečně – bylo už tma, pozdní odpoledne – uvolnil K. cestu na zahradě, sníh navršil a udusal po obou stranách cesty a byl hotov s denní prací. Stál u zahradních vrátek, široko daleko jen on. Pomocníka zahnal už před několika hodinami, hnal ho před sebou pořádný kus cesty. Potom se pomocník schoval někde mezi za- hrádkami a chatrčemi, nebyl k nalezení, a také už od té chvíle nevylezl. Frída byla doma, a buď už prala, nebo pořád ještě koupala Gízinu kočku; byl to od Gízy projev velké důvěry, že tu práci Frídě svěřila, i když to byla práce nechutná a nevhodná, K. by jistě nedovolil, aby ji Frída při- jala, nebýt toho, že po různých zanedbaných povinnostech bylo teď radno využít každé příležitosti, jak si Gízu zavázat. 158 Gíza s uspokoje- ním přihlížela, jak K. snesl z půdy dětskou vaničku, jak ohřívají vodu a posléze jak opatrně dávají kočku do vany. Pak Gíza dokonce ponechala kočku zcela Frídě, neboť přišel Schwarzer, K.-ův známý z prvního večera, který K. pozdravil se směsí ostychu, jehož základ byl položen onoho večera, a nezměrného opovržení, jaké náleží školníkovi, a ode- bral se s Gízou do druhé učebny. Tam oba doposud byli. Jak K. vyprávěli v hospodě U Mostu, žil Schwarzer, ačkoliv byl syn kastelána, z lásky ke Gíze už dlouho ve vsi, díky svým stykům dosáhl toho, že jej obec jmenovala pomocným učitelem, vykonával však tento úřad hlavně tak, že nevynechal téměř ani jednu Gízinu hodinu a seděl buď v lavici mezi
172
173
Made with FlippingBook - Online magazine maker