ba pro veřejnost to bylo postaveno na první místo.“ – „Cože!“ zvolal K. a ihned ztlumil hlas, když Olga prosebně zvedla ruce. „Ty, sestra, snad přece nechceš říci, že Amálie měla Sortiniho poslechnout a běžet do Panského hostince?“ – „Ne,“ řekla Olga, „chraň mě Pánbůh před takovým podezřením, jak tě to mohlo napadnout? Neznám nikoho, kdo by ve všem, co dělá, byl tak neotřesitelně v právu jako Amálie. Kdyby byla šla do Panského hostince, dala bych jí ovšem stejně za pravdu; že tam však nešla, to bylo hrdinství. Pokud jde o mne, přiznám se ti upřímně, kdybych já dostala takový dopis, byla bych šla. Nesnesla bych strach z toho, co přijde, to dokázala jen Amálie. Byla tu ovšem jistá východiska, jiná například by se pěkně vystrojila, a při tom by utekl jistý čas, a pak by přišla do Panského hostince a dověděla se, že Sortini je už pryč, možná že odjel hned, jak vyslal posla, je to dokonce pravděpo- dobné, neboť rozmary pánů jsou vrtkavé. Ale Amálie neučinila ani to, ani nic podobného, byla příliš hluboce uražena a odpověděla bez výhrad. Kdyby byla poslechla jen naoko, kdyby byla jen zavčas překročila práh Panského hostince, mohl být osud odvrácen, máme tu velmi chytré advokáty, kteří z ničeho dokáží udělat všechno, co chceš, ale v tomto případě tu nebylo ani to příznivé nic, naopak, bylo tu ještě ono zneuctění Sortiniho dopisu a urážka posla.“ – „Ale jakýpak osud,“ řekl K., „jací advokáti; nebylo přece možno kvůli Sortiniho zločinnému jednání obžalovat, nebo dokonce potrestat Amálii?“ – „Ale ano,“ řekla Olga, „bylo to možné, nikoli ovšem cestou řádného procesu, a tak nebyla potrestána bezprostředně, zato ji potrestali jinak, ji i celou naši rodinu, a jak těžký je to trest, to už snad začínáš poznávat. Tobě to připadá nespravedlivé a nestvůrně, to je mínění ve vsi zcela ojedinělé, pro nás velice příznivé, a mělo by nás těšit, a také by nás těšilo, kdyby se zjevně nezakládalo na omylech. 182 Snadno ti to dokážu, promiň, že přitom mluvím o Frídě, avšak mezi Frídou a Klammem došlo – nehledě k tomu, jak se věc nakonec utvářela – k něčemu docela podobnému jako mezi Amálií a Sortinim, a přece se ti to teď už zdá v pořádku, i když ses toho třeba zpočátku děsil. A neznamená to, že sis zvykl, tak otupět
206
Made with FlippingBook - Online magazine maker