Hamlet Marcelus Hamlet Horacio
Kde že se to stalo?
AKT I. SCÉNA 2.
Venku na hradbách, kde jsme měli stráž.
Oslovil jsi to?
Ano, oslovil. Však odpovědi jsem se nedočkal. 215 I když bych řek, že v jednu chvíli zvedlo to hlavu, jako že se chystá mluvit. Vtom ale zakokrhal první kohout a na ten zvuk to sebou prudce trhlo a zmizelo nám z očí.
Hamlet Horacio
Velmi zvláštní. 220
Jako že žiju, je to pravda, princi. Přišlo nám, že je naší povinností vám o tom říct. Výborně, ale nelíbí se mi to. Dnes v noci máte hlídku?
Hamlet
Barnardo, Marcelus Barnardo, Marcelus Hamlet Barnardo, Marcelus Hamlet
Máme, princi. 225
V brnění že byl?
Ano, v brnění.
Od hlavy k patě?
Ano, shora dolů.
Hamlet Horacio Hamlet Horacio Hamlet Horacio Hamlet Horacio Hamlet Horacio Hamlet
Takže do tváře jste mu neviděli. Viděli, dobře. Měl zvednuté hledí. A jak se tvářil? Mračil se? 230 Ve tváři měl spíš smutek nežli hněv.
Byl bledý, brunátný?
Děsivě bledý.
A očima se díval přímo na vás?
Upřeně na nás.
Že jsem při tom nebyl!
Bylo by vás to vyděsilo.
Jistě. 235
A zůstalo to dlouho?
Horacio Marcelus, Barnardo
Než pomalu bych napočítal do sta.
Určitě dýl.
23
Made with FlippingBook - Online magazine maker