Odejde.
Král
Věřím, že míníš upřímně svá slova, málokdo však se tak, jak slíbil, chová. Odhodlání je neduživé dítě, s křikem se zrodí, brzy opustí tě, je jako hruška, jež na větvi visí, 185 však změkne a bác! k zemi pospíší si. Závazky, které vůči sobě máme, jen zřídkakdy na sobě vymáháme. Sliby, jež dáváme si v žáru vášně, zapomenem, když naše vášeň zhasne. 190 Čím prudší žal, čím prudší bolest je, tím rychleji se v sobě vybije. Kdo šílí, bolem nebo radostí, za chvíli nemá žádné starosti. Když na světě se všechno stále mění, 195 trvat na stálé lásce moudré není. Co vede k čemu, tak je třeba ptát se, zda láska ke štěstí, či štěstí k lásce? Když mocný padne, často končí sám. Když chudák povýší, je milován. 200 Láska je se štěstím vždy spojená. Kdo má dost všeho, i dost přátel má. A ten, kterému osud nepřeje, má málo lásky, přátel, naděje. Však abych se teď vrátil, kde jsem začal. 205 Úmysly naše jsou jak dětská káča, která se točí po své vlastní ose, jen osud ví, kam hračka dostane se. Že podruhé se nevdáš, věříš pevně. Svůj názor změníš, až mě spolkne země. 210
AKT III. SCÉNA 2.
AKT III. SCÉNA 2.
Hamlet
To byl prolog, nebo veršovánka do prstýnku?
Ofelie
Bylo to krátké.
Hamlet
Jako ženská láska. Vystoupí dva herci jako Král a Královna. Fébus už třicetkrát ve zlatém voze 150 oblétl zeměkruh po roční dráze a dvanáct lun třicetkrát naši zem zalilo stříbrojasným úplňkem od chvíle, kdy jsme vyznali si lásku a ruce spojili v manželském svazku. 155 A jistě dalších třicet let my dva se budem vroucně, věrně milovat. Leč běda mi! Jsi teď tak churavý, pobled jsi, zhubl, nic tě nebaví, až mám o tebe strach. Však, pane můj, 160 mým strachem ty se pranic nevzrušuj. Vždyť ženská láska jako ženský strach zmítají ženou jako na vlnách. Čím výš mě láska k tobě vynese, tím hlouběji v úzkosti topím se. 165 Kdo miluje, i z malých obav šílí, z velkého strachu láska dále sílí. Miláčku, vskutku brzy opustím tě, neb už se sotva držím při životě, a ty tu v krásném světě zůstaneš, 170 ctěná a šťastná. Sama nebudeš. Najdeš si nového ô Ó, zadrž, muži. Takto tě zradit nikdy nedokáži. Žena se vdává jenom jednou provždy. Prvního muže druhým sňatkem vraždí. 175 ûStranouü To jsou hořké kapky! Jako jed. Vždyť druhá svatba nikdy není z lásky, je z lakoty či z jiných pudů nízkých. Když druhého mám muže v objetí, zabíjím prvního, ač je už po smrti. 180
Král
Královna
Král
Královna
Královna
Ať žiju o hladu ve věčné tmě, ať spánek v noci nenavštíví mě, ať nemám žádnou víru, naději a ve vězení život dožiji,
Hamlet Královna
ať všechno hezké ztratí se mi z očí 215 a hrůza, nemoc, zoufalství mě zničí,
ať nenajdu klid tady ani tam, jestli se ovdovělá opět vdám.
91
90
Made with FlippingBook - Online magazine maker