A jak ta slavná opice, co chtěla po jejich vzoru taky na nebe, zlámeš si vaz.
AKT III. SCÉNA 4.
Gertruda
Jestli jsou slova dech a dech je život, 200 pak ve mně není život ani dech, abych cokoli prozradila. Věř mi. Já musím do Anglie. Víš to? Bože, zapomněla jsem na to. Je to tak. List s pověřením mají spolužáci, 205 jimž věřím míň než jedovatým zmijím, a mají ho tam předat. Určitě se na mě něco chystá. Ať to zkusí. Vždyť kdo jinému jámu kopá, sám prý do ní padá. Jenže já ten vtípek 210 vylepším. Dám do jejich jámy nálož a pošlu je až na měsíc. Tak snadno zabiju ty dvě mouchy jednou ranou. Pan kancléř mi dá ještě pěkně zabrat. Odtáhnu tenhleten žok někam vedle. 215 Dobrou noc, máti. ô Jaký je ten člověk teď vážný, tichý, klidný, zadumaný, a jaký to byl pletichář a žvanil. Tak pojďme, pane, na poslední cestu. 22 ô Dobrou noc, matko. 220
Hamlet
Gertruda
Hamlet
Odejde a odvleče s sebou Polonia. Gertruda zůstává.
110
Made with FlippingBook - Online magazine maker