POZNÁMKY
Mohl být z něho nejskvělejší král, 21 kdyby se dožil trůnu. Průvod ať provází hudba a veškeré pocty, jež sluší válečníkům. Odkliďte mrtvé. K bitevnímu poli patří ten pohled. Zde z něj oči bolí. 410 Vypalte salvu z děl!
AKT V. SCÉNA 2.
Přesná data vzniku a prvního provozování hry nejsou známa, ale podle řady indicií lze říci, že text vznikl nejdříve koncem roku 1599, byl dokončen před únorem 1601 a v polovině téhož roku byl doplněn o narážku na tzv. válku divadel. Tiskem vyšla hra poprvé v tzv. kvartovém vydání ùzhruba formát A5û v roce 1603 ùKlû, ale toto tzv. „špatné kvarto“ je zřejmě jen zkrácenou, zájezdovou verzí hry, rekonstruovanou podle vzpomínek a poznámek herce. Obsahuje asi 2200 řádků. Dochovaly se pouze dvě kopie. Druhé kvartové vydání ùK2û, jehož se dochovalo sedm kopií, tři z roku 1604 a čtyři z roku 1605, je považováno za vydání dosti věrohodné, i přes řadu výrazných vynechávek a závažných tiskařských chyb. Obsahuje 3800 řádků a má se za to, že text byl sázen přímo z autorova obtížně čitelného rukopisu. K3, K4 a K5 jsou jeho pouhé přetisky. V roce 1623 byla hra publikována v souborném tzv. foliovém vydání, F1 ùformát A4û. Toto vydání, které bylo a některými komentátory dosud je považováno za autoritativní text, bylo zřejmě sázeno podle nápovědní knihy. Obsahuje text zkrácený o 225 řádků oproti K2, a naopak je tu asi 90 řádků navíc, u některých z nich se autor - ství připisuje hercům. Zdá se, že F1 nejvíc odpovídá podobě, v jaké byl Hamlet za Shakespearova života hrán. Ve vydáních Kl a K2 chybí označení jednání a scén a v F1 je značení neúplné. Většina moderních kritických vydání spojuje K2 a F1 v co nejúplnější text; některá zahrnují i pasáže, u nichž je Shakespearovo autorství sporné.
Odejdou za pochodu. Odnášejí těla. Ozve se palba z děl.
Akt I.
1 „Kdo tam?“ – Podle regulí by se takto měl ptát ten, kdo na stráži stojí, a ne ten, kdo přichází strážného vystřídat. Barnardova nepatřičná otázka od počátku navozuje atmo - sféru strachu a nejistoty. 2 „Ať žije král!“ – Loajalita k nově nastolenému králi se stává doslova heslem. 3 „Už je to zase tady“ – Duchařská tématika byla v alžbětinské době velice populární a existovaly přesné návody, jak s duchy jednat. Podle pramenů snad v roli Ducha vy - stupoval sám autor. 4 „Horacio, jsi student“ – Věřilo se, že duch promluví pouze na vyzvání, jehož formu÷ laci je třeba svěřit tomu nejvzdělanějšímu. Marcelus, který má asi vyšší hodnost a jistě bližší vztah k Horaciovi než Barnardo, Horaciovi tyká. Při dalším zjevení Ducha se Barnardo už na stráži neobjeví. 5 „Nám už nic neřekne“ – Duch promluví jen k tomu, pro koho má zprávu.
172
173
Made with FlippingBook - Online magazine maker