VÝZKUM A VÝVOJ
Obr.: Stipendista Nadace Experientia Dominik Madea
Experientia a člen správní rady, pozn. red.). Jako bakalářský student jsem pracoval pod ním a on mě naučil základní práci v laboratoři a organickou syntézu. A pak pro mě byla klíčová stáž v Japonsku, kde jsem se naučil transientní spektroskopii. To byly klíčové momenty, které mě velmi formovaly. Je ale nutno dodat, že některé projekty v mé kariéře byly tak náročné, že jsem strávil spoustu času i samostudiem, bez kterého by to vůbec nešlo. Co pro vás vlastně znamená stipendium od Nadace Experientia? Znamená to pro mě hodně, velmi si toho vážím. Z naší skupiny přede mnou toto ocenění dostali už 3 mladí vědci (Tomáš Šolomek, Tomáš Slanina a Lenka Štacková), a vytvořil jsem si tak určitou představu, že není až tak těžké toto stipendium získat. Opak je ale pravdou: toto stipendium získají jen ti nejlepší kandi- dáti, kteří musí projít velmi úzkým výběrem. Vnímám to tak, že jsem se zařadil do výběrové skupiny těch nejschopnějších lidí a toho si velmi vážím, zároveň ale cítím obrovskou zod- povědnost. Díky stipendiu Nadace Experientia můžu pracovat na jednom z nejmodernějších pracovišť v Japonsku v kolektivu lidí z celého světa, na což se velmi těším a věřím, že tím získám mnoho cenných zkušeností pro svou další vědeckou práci. Když mluvíte o další vědecké práci, jaké jsou vlastně vaše plány do budoucna? Pokud to bude projekt vyžadovat nebo by to bylo zajímavé, chtěl bych si stáž v Japonsku pro- dloužit nebo bych chtěl získávat zkušenosti na postdoku jinde. Konkrétní plány do budoucna nemám, ale chtěl bych být výzkumníkem, snad jednou založit vlastní skupinu, ale určitě se dále rozvíjet v oblasti chemie a zkoumat. To, co vím jistě je, že chci zůstat u vědy. Co děláte ve svém volném čase, abyste se od chemie odreagoval? Už odmala hraji na klavír. Zkoušel jsem sou- běžně s bakalářským studiem chemie konzer- vatoř, ale nestíhal jsem. Dnes hraji už jen pro zábavu, kromě klavíru i na kytaru. Chytlo mě i lezení na stěně, ale úplně nejvíce si užívám procházky přírodou a turistiku. Když jsem byl naposledy v Japonsku, zdolal jsem horu Fudži a na Okinawě plánuji další tracky. Máte nějaký vzkaz nebo tip pro další žadatele o stipendium Nadace Experientia? I když žádost o stipendium možná na začátku vypadá jako velmi stresující proces (jako každé podávání grantu), ve skutečnosti je to velmi jednoduché. Budoucí žadatelé se nemají čeho obávat. Z mé zkušenosti je důležité mít připra- vený projekt, silnou touhu na něm pracovat a chtít se dostat na vysněné pracoviště. Musíte mít vnitřní “drive”, abyste byli úspěšní. Anna BATISTOVÁ, Nadace Experientia, www.experientia.cz
Asi jste byl jste tím typem chemika, kterého bavila chemie odmalička… To ano. Chemie mě začala bavit už na zá- kladní škole, kde jsem se účastnil chemických olympiád. Mě to dokonce bavilo tak moc, že jsem chemii zkoušel i prakticky: můj otec měl kufřík s anorganickými solemi a nejrůznějšími chemikáliemi, se kterým jsem experimentoval. V mém případě bylo jasné, kam půjdu na střední školu, šel jsem studovat obor aplikovaná chemie na průmyslovou střední školu do Otro- kovic. Měli jsme hodně cvičení v laboratořích, což mě velmi bavilo. Věděl jsem zcela jasně, že chci studovat chemii dál. Čemu vděčíte za to, že jste se v kariéře dostal až sem? Na základní škole mě velmi podporovala moje paní učitelka chemie. Nedávno se mi ozvala, když jsem dostal cenu Jean-Marie Lehna, že je na mě velmi hrdá, protože dosud neměla žádného studenta, který by byl tak úspěšný, tak za to jsem velmi rád. Na střední škole toužil můj kamarád po pří- pravě luminolu, což je látka, která za určitých podmínek vykazuje modrou luminiscenci a používá se např. k detekci krve na místě činu. S dovolením našeho třídního učitele jsme si jej po škole mohli v laboratořích připravit. Pří- prava byla velmi náročná, a tak jsme byli na výsledek patřičně hrdí a luminiscenci lumi- nolu jsme pak předváděli před třídou i na dni otevřených dveří. Možná právě to byla zásadní zkušenost, díky které jsem se poté věnoval foto- chemii na vysoké škole. Tam jsem pracoval ve skupině prof. Petra Klána, kde mě hodně ovliv- nil Tomáš Slanina (bývalý stipendista Nadace
Veškerou analýzu si dělám sám, musel jsem se naučit programovat a vytvořit vlastní software pro fitování těchto systémů. I proto věřím, že budu ve skupině dr. Kabeho přínosem, protože velice málo lidí dokáže data z transientní spek- troskopie zpracovat a interpretovat. Když se vývoj organických materiálů podaří, kde se s nimi následně můžeme v praxi potkat? Pokud budou materiály účinné, budou se moci využít na výrobu průhledných barev nebo nátěrů, například pro umělecké účely nebo na výstražné cedule pro únikové východy či luminiscenční ručičky hodinek. Z odvětví organických polovodičů je známá technologie OLED, která je v Japonsku velmi oblíbená, naše materiály by se mohly chovat podobně jako OLED, ale světlo by emitovaly mnohem déle. Mohly by nalézt uplatnění při výrobě nízkopříkonových displejů, jejichž spotřeba energie by měla být výrazně nižší než u sou- časných displejů. A v neposlední řadě, když pochopíme proces separace náboje, můžeme pomoci jiným odvětvím, například v oblasti
vývoje organických solárních článků. Je pro vás ve vaší vědecké práci aplikační potenciál důležitý?
Zajímal mě vždy především základní výzkum, o praktické využití jsem se tolik nezajímal. Směřování do aplikační roviny může být ovšem zajímavé z hlediska nových zkušeností, protože přístup k výzkumu může být jiný. Primárně se tedy na aplikační potenciál nesoustředím, spíše chci sbírat nové zkušenosti.
42
CHEMAGAZÍN • 4 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online