VÝZKUM A VÝVOJ
„ Po vytvoření těchto listových struktur zůstá- valo otevřenou otázkou, zda, jak a kde se oba laminárně proudící paprsky mísí při absenci turbulencí. Mísí se roztoky hned při střetu dvou paprsků nebo je zachováno laminární proudění, kapaliny proudí spolu a mísí se až níže po prou- du? “ Popisuje hlavní otázku Christian Schewe z Fritz-Haberova institutu v Berlíně a Ústavu organické chemie a biochemie v Praze . Vědci v rámci spolupráce, především mezi École Polytechnique Fédérale de Lausanne ve Švýcarsku a Fritz-Haberovým institutem v Ber- líně v Německu, použili ke zkoumání tohoto problému známou chemiluminiscenční reakci oxidace luminolu. Smícháním vodného roztoku luminolu v jedné trysce s vodným roztokem pe- roxidu v druhé trysce lze pozorovat modré svět- lo, které se vyzařuje v místě, kde se oba roztoky mísí (obr. 2). Stejnou reakci využívají také krimi- nalisté k detekci stop krve a také v biologickém výzkumu. Jak je znázorněno na obr. 2, výzkumníci potvr- dili, že v celém prvním paprsku zůstává rozhraní kapalina-kapalina, a roztoky se nemísí okamžitě, protože v prvním paprsku není pozorována téměř žádná luminiscence. To opět umožnilo studovat reakční dynamiku reaktivních druhů difundujících přes rozhraní kapalina-kapalina za kontrolova- ných podmínek.
Plochý paprsek má oproti stávajícím metodám několik výhod: volně tekoucí plochý proud není rušen třením o stěny nádoby, lze jej provozovat ve vakuu a umožňuje přímý optický nebo mecha- nický přístup ke kapalině. „ Věříme, že se jedná o slibný přístup k měření chemické kinetiky na submilisekundové časové škále, což je rozsah, který je velmi obtížně dosaži- telný pomocí současných technologií, a ke studiu základní dynamiky na rozhraní kapalina-kapalina, “ říká Andreas Osterwalder, hlavní řešitel projektu. Obr. 2: Modře svítící světlo označuje místo, kde dochází ke smíchání dvou reaktivních roztoků. Studie byla publikována v časopise Journal of the American Chemical Society . Původní článek: Schewe, H. C.; Credidio, B.; Ghrist, A. M.; Malerz, S.; Ozga, C.; Knie, A.; Haak, H.; Meijer, G.; Winter, B.; Osterwalder, A. Imaging of Chemical Kinetics at the Water-Water Interface in a Free-Flowing Liquid Flat-Jet. J. Am. Chem. Soc. 2022, 144, 7790-7795. https://doi. org/10.1021/jacs.2c01232 » www.uochb.cz
tímco každý paprsek je ohraničen relativně sil- ným okrajem kapaliny a stabilizován povrcho- vým napětím, viskozitou a setrvačností kapaliny. V místě, kde se dva válcové paprsky setkávají, se oba rozšiřují směrem ven, zatímco zůstávají proudit po proudu. Povrchové napětí působí proti rozšiřování plochého paprsku tak, že se kapalina spojí a vytvoří tvar listu. Obr. 1: Takzvaný plochý paprsek vzniká nárazem dvou kapalinových paprsků, což vede k volně tekoucím plochým vrstvám kapaliny
NA UNIKÁTNÍ AKCI PRAGUE.BIO SE V PRAZE SEJDOU ZÁSTUPCI VĚDY A FARMA PRŮMYSLU, ABY HLEDALI NOVÉ MOŽNOSTI INVESTIC
Široká podpora státní správy i samosprávy
Do metropole se v září sjedou ti nejlepší z oboru biotechnologií. Mezinárodní konference Prague. bio se zúčastní zástupci fondů, kteří celkově spravují víc než 5 miliard korun určených na investice do nadějných vědeckých projektů. Se svými přednáškami vystoupí i taková esa oboru, jako například Jan Berka z Roche Diagnostics Solutions a Marek Šťastný z Bristol-Myers Squibb. Mezinárodní konference Prague.bio je ur- čena akademikům, investorům a zástupcům průmyslu, kteří se věnují vývoji nových léčiv, diagnostiky a dalším oblastem biotechnologií. Těšit se můžou na přednášky zástupců význam- ných farmaceutických a diagnostických firem, na panelovou diskuzi se zahraničními investory i prezentaci nadějných biotechnologických projektů. Mezi řečníky na fóru Prague.bio patří napří- klad uznávaný odborník na sekvenační systémy z Roche Diagnostics Solutions, Jan Berka, který nabídne přednášku „The future of disease diagnostics is the immunome“. Sám k tomu dodává: „ Zaměřím se na úlohu tzv. imunomu v diagnostice, prognóze a léčbě nemocí. Imunom je dynamický soubor imunitních buněk a recep- torů reagujících na různé antigeny, který podle po- sledních studií vykazuje zajímavý potenciál, coby biomarker různých onemocnění. Patří mezi ně např. infekce, autoimunitní poruchy či rakovina. “
Konferenci obohatí svým vystoupením taky Marek Šťastný z Bristol-Myers Squibb, Senior Scientific Advisor a Business Development Liaison pro ČR. „ Můj příspěvek se týká využívání moderní imunoterapie v protinádorové léčbě. Představím současné trendy i výsledky v oblasti biomarkerů a možnosti budoucího vývoje v oblasti imunoterapií, “ popisuje. Jeho vystoupení shr- nuje název: „ The extent of cancer immunothe- rapy in clinical practice & what is important to know for developmental opportunities? “. Zajímavou diskusi slibuje panelová debata investorů. Zapojí se do ní Aleksander Kłósek z polského YouNick Mint VC, Alexander Schwartz z rakouského fondu xista science ventures, Michael Krebs z německého KHAN Technology Transfer Fund a Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund. Hovořit budou mimo jiné o potenciálních rizicích financování vědeckých startupů v úplných začátcích jejich vývoje. Konference Prague.bio navíc propojí investory se zástupci českých i zahraničních univerzit a výzkumných institucí. Výsledkem můžou být nové finanční injekce pro perspektivní bada- telské projekty. „ Jsem velmi rád, že se v Praze objeví tak významné osobnosti z oblasti biotechu i byznysu a věřím, že budou přínosem a inspirací nejen pro start-upy, ale všechny účastníky konfe- rence, “ říká Jaromír Zahrádka.
Mezinárodní konference Prague.bio získala podporu ministryně pro vědu, výzkum a ino- vace Heleny Langšádlové, Ministerstva průmy- slu a obchodu, agentury CzechInvest i hlavního města. Pražský primátor Bohuslav Svoboda poznamenává: „ Praha má v oblasti biotechnolo- gií a medicíny velmi dobrou pověst a potenciál. Jsem rád, že konference Prague.bio na tento fakt upozorní v mezinárodním měřítku a přivítá řadu velmi zajímavých osobností. “ Sympozium organizují bio-inovační cen- trum i&i Prague a kancelář transferu tech- nologií IOCB Tech náležící do ekosystému vytvořenému kolem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten patří mezi spoluorganizátory konference. Ředitel ÚOCHB prof. Jan Konvalinka vysvětluje proč: „ Česká republika nabízí v oblasti biotechnologií značné možnosti. Na univerzitách či ve výzkumných ústavech pracuje velké množství špičkových vědců a průmysl zase vytváří zajímavé možnosti ke spo- lupráci, což znamená, že potenciálních investorů do vědeckých projektů stále přibývá. Chybí ale intenzivnější propojení těchto světů, jejich vzájemná komunikace a pochopení. Konference Prague.bio si klade za cíl pomoci tuto mezeru vyplnit. “ www.prague.bio
48
CHEMAGAZÍN • 4 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online