CHEMICKÝ PRŮMYSL
STAV CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR V ROCE 2022 SOUČEK I. 1,2 , KOŤÁTKOVÁ STRÁNSKÁ P. 2 1 Svaz chemického průmyslu ČR, ivan.soucek@schpcr.cz 2 Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Praha, souceki@vscht.cz, pavla.kotatkova.stranska@vscht.cz Článek komentuje vývoj chemického průmyslu v zemích Evropské unie (EU) a v České republice (ČR) v posledních dvou letech, přičemž je pojat jako komparativní analytická studie zaměřená na vývoj chemického průmyslu (CZ-NACE 1 20), farmaceutického průmyslu (CZ-NACE 21), gumárenského a plastikářského průmyslu (CZ-NACE 22) v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem ČR. Jako vybrané parametry, které byly podrobeny analýze, byly zvoleny klíčové charakteristiky ekonomického vývoje, jako jsou produkce, hrubá přidaná hodnota, zisk, produktivita práce, počet pracovníků a vývoj mezd. Analýza se zaměřuje na meziroční porovnání těchto vybraných charakteristik v mezidobí 2021 a 2022. Samostatnou problematikou byla analýza dopadů cen energií na odvětví chemického průmyslu a jeho konkurenceschopnost v EU a ČR.
1 Úvod Vývoj roku 2022 byl od počátku ovlivněn prudkým nárůstem cen energií z konce roku 2021 při pokračujícím trendu realizace opatření Zelené dohody pro Evropu. V počátečním období roku 2022 se výrobcům dařilo promítat zvýšené náklady na výrobu do cen produkce, aby byl konec roku poznamenán poklesem výkonnosti způsobeným poklesem poptávky a silné konkurence výrobců z třetích zemí v dnes již velmi globalizovaném světě. Na druhou stranu, tento rok byl dramaticky ovlivněn válečným konfliktem na Ukrajině a lze jej vnímat jako makroekonomicky nestabil- ní: došlo k výraznému nárůstu inflace (primárně z důvodů stále vysokých cen energií v porovnání s obdobím před rokem 2021, sekundárně pak nárůstem cen subdodávek a služeb), došlo k významnému posílení kurzu koruny (ovlivňující efektivnost výroby českých exportérů), koncem roku došlo i k poklesu poptávky (vyvolané zejména slabou konkurenceschop- ností vůči zboží importovanému ze třetích – mimoevropských – zemí a vlastního zboží exportovaného do zámoří). Výsledky chemického průmyslu v roce 2022 lze shrnout následovně: • U produkce došlo k meziročnímu mírnému nárůstu podílu chemic- kého odvětví na zpracovatelském průmyslu, a to v produkci z 13,0 % v roce 2021 na 13,5 % v roce 2022. V případě agregace u produkce došlo k mírnému nárůstu u CZ Nace 20 (+ 3,0 %), zatímco podíl CZ Nace 21 se snížil o 0,5 % a u CZ Nace 22 o 3,4 %. • V ukazatelích investice došlo k mírnému poklesu. V případě investic mírný nárůst je v CZ Nace 20 a pokles u CZ Nace 22. • Ukazatel hrubé přidané hodnoty zaznamenávám mírný růst, a to z hodnoty 11,7 % v roce 2021 na 12,6 % v roce 2022. • Ke stagnaci došlo u počtu zaměstnanců, kdy podíl chemického průmyslu na celkovém zpracovatelském průmyslu zůstal na hodnotě 10,8 %. V celém zpracovatelském průmyslu ČR došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců o 7 534 lidí (+ 0,6 %) na 1 287 744 osob. Naproti tomu v chemickém průmyslu počet zaměstnanců rostl pouze mírně (nárůst byl pouze o 860 osob). • Ve srovnání s rokem 2021 se vloni výrazně změnily podíly jednotlivých agregací v produkci a přidané hodnotě. V roce 2022 vzrostl podíl finančního ukazatele hrubá přidaná hodnota v CZ Nace 20 – che- mický průmysl o 12,6 % (přitom na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty se podílí téměř 32,9 %). Naopak propad podílu finančního ukazatele hrubá přidaná hodnota byl zaznamenán u CZ Nace 22, kdy podíl klesl o 10,6 %, na hodnotu 53,8 %.
Obr. 1: Postavení chemického průmyslu ve zpracovatelském průmyslu ČR v letech 2021 a 2022. Zdroj: SCHP ČR (2023). Pozn.: ukazatel produkce je uveden v b.c. = běžné ceny.
Postavení, resp. podíl chemického průmyslu ČR na výkonnosti celého odvětví zpracovatelského průmyslu, je znázorněno na obr. 1. 2 Použité metody Článek je koncipován jak na základě primárních, tak i sekundární dat shromážděných z českých podniků chemického průmyslu, stejně jako analýzy podkladů zpracovaných pro SCHP ČR s použitím Ročenky chemického průmyslu ČR 2022 (SCHP ČR, 2022), dat a informací z databází Eurostat (Eurostat, 2023), Českého statistického úřadu (ČSÚ 2023), podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se makroekonomického vývoje a celních statistik (MPO 2023) a Cefic (Cefic, 2023) pro odvětví CZ-NACE 20, 21, 22 . V článku jsou využity výzkumné analytické metody, zejména potom obsahová analýza (Bry- man & Bell, 2015) orientovaná na analýzu textů a extrakci relevantních informací z literárních pramenů. Vedle toho jsou využity komparativní přístupy zaměřené na porovnání sledovaných parametrů finanční výkon- nosti v jednotlivých sektorech chemického průmyslu a zpracovatelského průmyslu jako celku. 3 Vývoj chemického průmyslu EU v roce 2022 Chemický průmysl (NACE 20) EU-27 zůstává i v roce 2021 čtvrtým největším producentem ve zpracovatelském průmyslu EU, přičemž agregované odvětví (NACE 20, 21, 22) je již největším segmentem zpracovatelského průmyslu EU – viz obr. 2. Údaje, které jsou k dispozici, jsou za rok 2021 a ukazují, že dominant- ním výrobcem chemikálií je Německo s podílem 29 %, následováno Francií 17 % (přičemž nárůst podílu Francie oproti roku 2021 byl právě na úkor Německa) a Itálií s 10 %, při podílu České republiky 2,3 % – viz obr. 2.
1 Zkratka CZ-NACE – je Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE dle Českého statistického úřadu, resp. Evropské unie. CZ-NACE dělí ekonomické činnosti (oblast ekonomických činností) tak, že každé statistické jednotce, která vykonává nějakou ekonomickou činnost, lze přiřadit kód CZ-NACE. 2 Do odvětví chemického průmyslu jsou v tomto článku zahrnuty tři agregace: chemický průmysl (CZ CZ-NACE 20), farmaceutický průmysl (CZ CZ-NACE 21), gumá- renský a plastikářský průmysl (CZ CZ-NACE 22). Výrobní program subjektů v agregaci: • chemický průmysl tvoří anorganické a organické chemikálie, průmyslová hnojiva, základní petrochemické produkty, plastické hmoty v primární formě a syntetické pryskyřice, syntetické kaučuky, barvy, barviva a pigmenty, agrochemikálie, kosmetické a čisticí prostředky, chemická vlákna a řada ostatních chemických výrobků (fotochemikálie, lepidla, výbušniny apod.); • farmaceutický průmysl (léčiva); • gumárenský a plastikářský průmysl zahrnuje výrobu pneumatik včetně protektorování a vzdušnic, dále široký sortiment produktů z plastů pro výrobní spotřebu a finální užití. 3 Váha chemického průmyslu v ČR v příspěvku HDP je přibližně dvojnásobná než je průměr EU.
49
CHEMAGAZÍN • 4 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online